PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

2.7. KŘEČCI
Vzpomínka na křečka Fouska (Renata Žaludová)

1.7. ŽELVIČKY
Želví chytrost (Láďa Pícha)

Archiv zvířecí rubriky

Denně ale vychází Dumka a k dispozici je i Dumčin archiv

KŘEČCI
Vzpomínka na mého angorského křečka Fouska

Včera večer umřel (30.6.1999) můj nejstarší křeček, béžový angorský sameček Fousek. Dožil se dvou let a 7 měsíců.

Bylo to původně "nechtěné dítě". Jeho matka, křečice Sia, právě odchovala mladé. Měla necelé tři měsíce starého syna, růžového křečka Danečka, který bydlel se svojí "babičkou", skoro tříletou křečicí Miki, ve společném teráriu. Miki byla zakladatelka rodu mých křečků. Koupila jsem ji ve Zverimexu jakožto samečka. Ale brzy se ukázalo, že je to samička, která umí dát své touhy po rodině velmi výmluvně najevo.

Jedné noci Sia opět zatoužila po další rodině a hnána pudem podnikla dobrodružnou cestu, aby si našla samečka. Nejen že se jí podařilo utéci ze svého obydlí, ale dokázala vyšplhat na gauč a teprve odtud skočit do terária za svým synem Dankem a svou mámou. Ráno jsem je našla všechny spát ve společném pelíšku.

Samozřejmě, následky se dostavily. Bylo to zrovna na vánoce jako "živý betlém" pod stromečkem: máma a čtyři mladí, tři samičky a sameček Fousek. Když bylo jeho sestřičce Albíně 18 měsíců, dala jsem ji opatrně do terária k Fouskovi. To už byla totiž příliš stará na to, aby měla mladé. Proti všem doporučením, která praví že křečci jsou samotáři, si často takový pár na sebe zvykne a mají se rádi.

Albínka byla pracovitá křečice. Vždy večer i ráno před spaním umyla nejen sebe, ale i svého líného bratříčka Fouska, který už skoro spal. Měla jsem to vždycky ráno místo budíčku. Když se z jejich obydlí ozvalo nevrlé vrčení, které znělo asi jako "stará, dej pokoj, já už chci spát", věděla jsem, že Albínka provádí hygienu před spaním.

Ale letos po vánocích Albínka umřela a Fousek zůstal sám. Navíc před dvěma měsíci podstoupil operaci, protože mu začal růst nádor na hřbetě. Zdálo se, že se z toho dobře zotavil, ale byl už dýchavičný a moc toho nenaběhal po místnosti jako dříve. A včera večer jeho srdíčko už nevydrželo, prudce dýchal a potom mi umřel na rukou.

Má ale syna, černého samečka Čerta, a společně se ještě postarali o další potomky. Těm jsou teď 4 týdny. Takže kdyby nějací hodní lidé z Brna, kteří mají rádi zvířata, chtěli dát třeba dítěti za vysvědčení živý dárek, černou nebo bílou krotkou samičku křečka, mohou mi poslat e-mail.

Fousek byl velmi krotký, sám se mi vždycky šplhal na ruku. Slyšel i na jméno a na zavolání přiběhl.

Nezapomenu na něho.

Renata Žaludová