PSI
Vozík pro invalidního pejska
Před časem jsem v příloze Neviditelného psa četla článek "Pes na kolečkách" o kokršpanělovi Willym z Austrálie. Vzpomněla jsem si na něj, když jsem viděla chodit kolem našich stejně postiženého vlčáka Fausta.
Autor článku, pan Jerry Plšek, mi velmi laskavě pro Fausta poslal podrobný popis vozíku i s fotkami. Protože podobně postižených psů může být v republice víc, bylo by myslím škoda jeho popis, s laskavým svolením autora, neuveřejnit.
Renata Žaludová
Popis vozíku (pro psa velikosti kokršpaněla)
Jak je na obrázku patrno (lze zvětšit do nového okna na rozměr 658x630, 63 kB), celá konstrukce je z železných drátů, posvařovaných v dané velikosti a natřených červenou barvou. Dráty musí držet tvar. Jejich tloušťka bude jistě záviset na velikosti vozíku, tedy vlastně psa. Mohly by to být armovací dráty (dráty do betonu) různého průměru. Ty budou asi nejlevnější a nejdostupnější.
Jho, které spojuje postranice, musí sedět hned za krkem psa a spolu se zapínacím podbřišním pásem tvoří přední opěrný bod celého zařízení.
Zadní nohy (stehna) psa jsou umístěny v elipsách nad osou koleček a tvoří dva zadní opěrné body. Tím vzniká jakýsi trojúhelník, který zaručuje že kolečka sledují směr kterým se pes vydá a nevlní se za ním jako hadův ocas.
Packy zadních nohou jsou pak zavěšeny ve dvou třmíncích na zadní straně vozíku. Vypadá to, jako by pes vlastně na vozíku klečel.
Elipsy a jho jsou "vyčalouněny" pěnovou gumou, a protože je to vše dělané podomácku, je to omotané izolační páskou či izolepou. Velikost koleček by asi též měla být úměrná velikosti psa. Hrazdička nad kolečkama slouží pro snazší lidskou pomoc při zdolávání překážek jako jsou například schody.
Poděkování patří majitelce psa Willyho, která velmi laskavě umožnila udělat podrobné fotografie vozíku.
Jerry Plšek, Austrálie