Přes svoji malou rozlohu má Izrael, vzhledem ke své poloze na křižovatce tří kontinentů a pro svoji velkou pestrost přirozeného prostředí a klimatu, relativně bohatou faunu. Masožravci jsou zastoupeni 17 druhy: jedním cibetkovitým (Herpestes ichneumon); jedním hyenovitým (Hyaena hyaena - hyena žíhaná); pěti šelmami psovitými (Canis lupus - vlk, Canis aureus - zlatý šakal, Vulpes vulpes - liška, Vulpes rueppellii - písečná liška a Vulpes cana - Blanfordova liška); pěti lasicovitými (Meles meles - jezevec, Mellivora capensis - jezevec medový, Vormela peregusna - tchoř mramorový a Martes foina - kuna skalní) a pěti kočkovitými (Felis silvestris - divoká kočka, Felis chaus - rysec bažinný, Felis margarita - kočka písečná, Felic (Caracal) caracal - karakal a Panthera pardus - leopard). Dvě další kočkovité šelmy již vyhynuly - lev Panthera leo zde byl až do křižáckého období (v římském a byzantském období byl častější) a gepard Acinonyx jubatus byl naposledy viděn v jižním Izraeli 9.prosince 1959, když běžel před jedoucím autem rychlostí 80 km/hod.

Asi 20 km na východ od města Akko (Akra) je v Galileji je kopec nazývaný Tel el Assad (arabsky Lví kopec) a nedaleko vesnice Deir el Assad (Lví dům), což připomíná nedávnou přítomnost tohoto druhu.

Dnes jsou zde všichni masožravci chráněni. Úmyslně ještě zabíjejí občas masožravce Drůzové a Arabové, ale z větší části je zabíjejí pesticidy (sekundární otravou). Především pak hynou na silnicích (z populace asi 150 hyen je ročně na silnicích zabito asi 20 - přesto jejich populace zvolna narůstá). V r. 1964 byli oficiálně vybíjeni šakali (po jejich drastickém decimování začali být chráněni) a následně vzrostl počet zajíců a koroptví (též karakal, který se jimi živí). Karakal (= „černé ucho") připomíná rysa a často je nazýván „pouštní rys", váží asi 22 kg, dožívá se věku 15 let. Je výborný lezec a často si vynese kořist do koruny stromů.