| |
JEŽCI
Ještě o ježcích
|
Prosba o pomoc
Narodila se nam doma tri mala morcata. Jsou z prvniho vrhu mlade cistotne morceci
maminky a cistotneho veseleho morceciho tatinka. Az za pet tydnu vyrostou, rada bych je poslala do sveta k hodnym lidem do dobrych rukou. Rozhodne nechci, aby skoncili jako potrava pro hady. Zbarveni maji tmave s oranzovymi prouzky. Jsou zdravi, cistotni a pritulni. Pokud mate zajem o mala morcata, muzete mi napsat na adresu milerova@post.cz nebo zatelefonovat na mobil 0602/870411 (na mobil lze ale i poslat SMS ci MAIL - je to levnejsi). Rada poskytnu i informace o jejich nenarocnem chovu (ja i morcata bydlime v Praze v Kobylisich).
|
Pan Vladimír jistě jen omylem napsal, že ježek není savec. Protože se ježci rodí živí a samička je kojí, jsou to savci a sice hmyzožraví. Má ale pravdu
v tom, že ježkům nedělá dobře pití mléka, zvláště mláďatům může být obyčejné, syrové kravské mléko nebezpečné. Nedokáží ho v tělě strávit. Zde v Americe ježci neexistují, tedy ne ve volné přírodě. Jak jsem se ale dočetla, v posledních letech se stalo téměř módou chovat je jako exotická zvířata - jako křečky - ve velkých klecích.
Jeden čas jsme žili v Německu a tam k nám chodil na zahradu ježek. Když jsem ho brzy ráno, nebo k večeru zahlédla, dávala jsem mu občas do trávy misku s mlékem. Ale to bylo hodně ředěné mléko kondenzované, které jsem nejprve krátce povařila s ovesnými vločkami a pak slila. Moc mu to chutnalo.
Ježci jsou v Německu chránění, vědomě jim ubližovat je trestné. I tak jich na silnicích ročně zahyne více jak milión pod koly aut.
V přírodě ježci přezimují 4-5 měsíců. Přestože ježek uléhá k spánku s tukovou zásobou, během přezimování ztratí přes čtvrtinu své tělesné váhy a má pak z jara co dohánět.
Ježci žijí v přírodě jako samotáři, pouze v době páření sameček vyhledává samičku. Doba páření trvá od května do srpna, proto se rodí i pozdní mláďata, která jsou pak někdy až moc malá a slabá na přezimování. Často potřebují lidskou pomoc k přežití zimy tak ,jak už to bylo rubrice popsáno. Těhotenství samičky trvá 35 dní a mláďata se rodí s bělavými bodlinkami a růžovou kůží. Ale už po 5 dnech růžová barva těla i světlá barva bodlinek tmavne do šeda.
Po dvou týdnech začínají mláďata vidět a slyšet a po dalsích dvou týdnech opouštějí doupě. Samička mláďata kojí asi 40 dnů, ke konci pak už dost nerada, ale jako všechna mláďata, tak i ježečci mámu v tomto směru "otravují" co nejdéle.
Mladí ježci, jakmile opustí doupě, si musí hledat potravu sami, máma je ale vždy někde na blízku. Jestliže se nějaký ježeček zaběhne, začne ostře pískat, máma ho brzy najde a jako kočka koťata ho přinese v tlamičce zpět. Ježci žerou žížaly, brouky, hlemýždě, ale dokáží rozbít a vypít i vajíčko. Když je nouze, snědí i mrtvého ptáka nebo mrtvou myš.
Jako u řady jiných zvířat a ptáků, i mezi ježky se najde vyjímečně ježek-albín, který má červené oči a bílé tělo i bodliny (jednoho takového ježka jsem v přírodě také zahlédla). Tito jedinci se narodili bez schopnosti vytvořit si dostatek barviva. Jsou to ale jinak zcela normální, životaschopní ježci, pouze se musí více, než ostatní, chránit před ostrým světlem a sluncem.
Marie Crossette, USA
| |
