Nabídka mladých křečků o nichž byl 30.11. článek v PET. Mláďata budou k odběru asi od poloviny prosince. V té době už by měla být zcela krotká. Jsou v Brně, takže přednost mají zájemci z Brna a okolí nebo Znojma. Je ale možnost najít způsob jak je dovézt i do Prahy. Je to pěkný vánoční dárek pro děti od asi 7 let nebo i pro osamělé staré lidi, kteří mají rádi zvířata a nemají psa nebo kočku.       Křečci jsou samozřejmě zdarma, ale abychom vyloučili ty, kteří by s nimi měli špatné úmysly, je nutno si k nim podle vlastního výběru přikoupit buď speciální potravu nebo napáječku v ceně aspoň 40 Kč.       Zájemci mohou napsat na adresu zaludova@ibp.cz  nebo do  redakce PET. Prosba o pomoc Narodila se nam doma tri mala morcata. Jsou z prvniho vrhu mlade cistotne morceci maminky a cistotneho veseleho morceciho tatinka. Az za pet tydnu vyrostou, rada bych je poslala do sveta k hodnym lidem do dobrych rukou. Rozhodne nechci, aby skoncili jako potrava pro hady. Zbarveni maji tmave s oranzovymi prouzky. Jsou zdravi, cistotni a pritulni. Pokud mate zajem o mala morcata, muzete mi napsat na adresu milerova@post.cz  nebo zatelefonovat na mobil 0602/870411 (na mobil lze ale i poslat SMS ci MAIL - je to levnejsi). Rada poskytnu i informace o jejich nenarocnem chovu (ja i morcata bydlime v Praze v Kobylisich). Marketa Prosba o pomoc s KUNOU Do motoru mého vozu se nastěhovala Kuna lesní. Ožírá mi elektroinstalaci a nosí si tam kosti. Máte-li někdo zkušenosti s tím, jak ji rozumně vysvětlit ať laskavě vypadne, poraďte prosím. Tomáš Folvarčný

Achattina purpurea - oblovka rezavá, v učebnicích se o ní nedočtete a v odborné literatuře je o ní zmínka jako o jednom z největších suchozemských plžů. Když jsem kupoval šnečí miminka na teraristické burze v Lužánkách, vůbec nevypadala, že by snad chtěla vyrůst, ale měla s sebou také maminku, která budila dojem, že je po nějaké genetické úpravě, nebo radioaktivně ozářená. S několika mláďaty jsem odcházel informován, že pochází z Jižní Ameriky, a že žerou všechno a pořád.

Věřím, že by se ho dočkaly, ale já se vrátil z prázdnin, vyčistil je, nakrmil, ony strávily svá vápenitá dvířka a já zase odjel (asi na týden). Nezavřel jsem však pořádně, či snad vůbec sklenici (teď už to byla obrovská asi 3-litrová váza) a milí velešneci se vydali na procházku po bytě. Nejvíc je zaujala knihovna, snad proto, že je z papíru (a ten se dá, byť nesnadno, ale přece ostrouhat radulou), nebo, že knihovna byla prostě nejblíže a pro ně vlastně všude, kam až oko dohlédlo. Šneci lozili po hřbetech knih a dráhu si označovali okousanými a oslizlými cestičkami, aby nezabloudili, nebo abych je mohl lépe vystopovat. Snad nejlákavější byl trojdílný Ilustrovaný slovník encyklopedický, jak stálo zlatem vytištěné na jeho hřbetu. Snad třpytivý lesk či zlatokopecký mamon je nechal spokojeně vyjídat zlatá písmenka i celé hřbety slovníků. Ale pro mnohé z nich tato výprava nedopadla dobře, když jsem se vrátil, pár hlemýžďů jsem našel a vrátil zpět do domečku, jiní zůstali někde zalezlí, a když jsme po letech stěhovali nábytek, našli jsme jejich vysušené skořápky někde za skříní.