Naši přátelé (starší manželé) v Marylandu, kteří jsou velcí milovníci koček, mají už několik let také fenku jménem Bean. Dalo by se řící, že ji podědili. Patřila kdysi mladému muži, který bydlel přes ulici. Pes běhal skoro celý den volně venku (i když byl jeho majitel v práci) a naši přátelé mu občas dali něco na zub. Bean je měla ráda, zvykla si k nim chodit a na jejich zahradě měla dokonce velkou krabici jako provizorní boudu. Pak se majitel i s Bean stěhoval pryč - odjížděl do jiného státu za nevěstou. Naši přátelé se s pejskem těžce loučili a nabídli tomu muži, že kdyby se ho někdy chtěl zbavit, že si ho vezmou. Mladý muž tehdy tvrdil, že to se asi těžko stane. Neuplynulo ale ani půl roku a bez jakékoli předchozí zprávy stál najednou muž i se psem u jejich dveří. Jeho manželka Bean nemá ráda, chce jí z domu - tak tady psa mají, když ho tenkrát tolik chtěli.

Naši přátelé si Bean s radostí vzali a teď bez ní nedají ani ránu. Bean s nimi všude jezdí, během nákupů v obchodech trpělivě čeká v autě. Jednou zase jeli na nákup a zaparkovali auto trochu stranou, za velkým náklaďákem. Než ale stačili vypnout motor, objevila se za sklem okýnka řidiče cizí mužská hlava a z druhé strany také. Neznámí muži už otevírali dveře auta a chystali se vecpat dovnitř. Jejich chyba byla, že si nevšimli Bean, která až dosud klidně spala na zadním sedadle. Bean je normálně velice milá a přítulná fenka, která lidem důvěřuje a spíše začne vrtět ocasem, než stěkat. Teď ale musela vycítit, že tihle muži měli zlé úmysly, sotva se dotkli kliky auta - snad to poznala i podle toho, jak se chovali její majitelé.

Bean se na sedadle bleskově vzpřímila, velmi zle vycenila zuby a začala nebezpečně vrčet. Oba "násilníci" se prý vytratili jako pára, ale naši přátelé byli z toho "setkání" ještě několik dnů pořádně rozrušení. Nebýt věrné Bean, kdo ví, jak by to s nimi bylo tenkrát dopadlo !!!

Marie Crossette, USA