PSI
Bodytalk - řeč těla
Často slýcháme, jak páníček říká o svém psu: "ten je tak chytrý, jen promluvit". Nuže, nemá pravdu. Psi mluví; řeč těla je mnohdy výraznější než slova, která ostatně podle klasika slouží k tomu, aby skryla myšlenky. Jenže páníčkové jim ne vždy rozumějí, to naopak pejsci jsou jinačí kabrňáci.
Tělem k nám promlouvá i naše Betynka. Nechci předstírat, že jsme tou světlou výjimkou a její řeči vždy rozumíme, ale v lecčems si nás už vycvičila. Už jsem psal o tom, jak si dovede říci o zatoulaný míček, a o jejím loudění už tu také byla zmínka. Myslím, že takovému panáčkování nelze neporozumět, ale v poslední době si Betynka osvojila nový prvek tělořeči. Nejednou jsem se zmiňoval o tom, že ráda sedává pničce či páníčkovi na klíně; nejraději přitom má velký ušák. Ten je sám o sobě vedle postele jedním ze dvou míst, která má zákázána, a také ten zákaz respektuje. Ovšem když si tam sedne panička, to je něco jiného. Na klín smí a také toho využívá, nejprve si vyskočí a za chvíli se stočí do klína a je ochotna proležet tak celý televizní program. Stačí ovšem, abych si vzal sušenku a už je přede mnou. No a v poslední době se naučila vyskočit na stoličku, kterou mám před křeslem jako podložku pod nohy. Na ní se posadí a upírá na mě své psí oči, dokud něco nedostane anebo dokud sušenku nesním. No řekněte, není to dost výmluvné?
Umí se ovšem vyjádřit i jinak. Měli byste vidět, jak se dokáže proměnit v živý otazník, nebo jak si dokáže říci, když je po obědě čas na vycházku a jí se zdá, že páníček to nějak dlouho zdržuje. Nebo když má problémy s packou, na kterou se jí v křoví chytila nějaká větev a překáží jí, packu zvedne a s důvěrou se na mne otáčí způsobem, který nelze nepochopit.
Vždycky jí ovšem nerozumíme. Jen tak namátkou, když zažene kosa na strom: to na něj štěká vysokým hláskem, zcela odlišným od jiných svých štěkotů, ale dosud jsem nepochopil, jestli mu vyhrožuje nebo ho zve ke hře. To je ovšem prkotina; jiný případ neporozuměni se nám stal večer potom, co jsem dopsal první versi tohoto textu, a budu o něm vyprávět jindy v jiné souvislosti.
Daleko dokonaleji ovšem funguje komunikace opačným směrem. Její schopnosti porozumět nám jsou vyšší než ty naše, a nesváděl bych to na větší dokonalost lidské řeči. Samozřejmě rozumí řadě pokynů, které jsme ji učili znát. Pravda, někdy to vypadá, že zapomněla, co znamená "ke mně", ale stačí, aby zjistila, že mám v kapse piškot a hned se rozpomene. Oznámení "-Půjdeme ven!" ji dokáže zvednout z hlubokého spánku, ale podobně reaguje i na pouhé náznaky. Když třeba Blanka otevře rtěnku, Betynka hned pojme podezření a "rozčileně chodí po palubě lodi". Někdy její schopnosti hraničí až s telepatií, když dokáže rozeznat, zda se chystá obyčejná vycházka nebo nějaká větší výprava. Pochopí také, když jí řeknu, že půjde ven s paničkou: přestane mne (na chvíli) hlídat a jde se na paničku podívat. Ale pochopí i to že půjde s páníčkem, což je podle mne zvukově dost podobné. A nejvíc nás dorazila, když jsme se jednou bavili s Blankou v kuchyni. Ač Blanka okrajovala nějaké potraviny, Betynka klidně ležela vedle na gauči, ale stačilo, aby jeden znás řekl " tohle bude pro Betynku" a už tam stála co živý otazník a spouštěla na nás svou řeč těla.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na http://www.volny.cz/blanka_pavel/betynka. Tentokrát na nich najdete navíc v rubrice AHOJ moc pěknou presentaci zvířat - psů i koček.
