PET
Zvířena na starověkých mozaikách Svaté země. I.b
První díl vyprávění Lumíra O.Hanuše o zvířecích mozaikách Svaté země jste si mohli přečíst před týdnem.
Mozaiky se ve Svaté zemi začaly dělat od 1. stol. př.n.l., za krále Heroda a Hasmoneánů začaly být běžné a dělaly se až do počátku druhého tisíciletí. Na prvních z nich nejsou zobrazeni lidé ani zvířata (Masáda, Jericho, Jeruzalém). Zlatého věku zde dosáhly v byzantské době ve 4. až 7. stol. (svého vrcholu dosáhly v 5. a 6. stol. n.l. na podlahách synagog, kostelů a klášterů) a později v době islámu až do 10. století. Zahrnují tedy období asi tisíce let. S počátkem islámu byly ve Svaté zemi zhotovovány nejjemnější světové mozaiky. Výjimečně krásné mozaiky jsou v tzv. Domu skály v Jeruzalémě, který byl postaven koncem 7. stol. a je vyzdoben florálními mozaikami zobrazujícími akantové listy, palmy, rohy hojnosti, vázy a motivy stromu života. Tessareae jsou položeny proti zlatému pozadí ve výrazných odstínech zelené a modré s výraznou červenou, stříbrnou, šedou, světle fialovou, černou a bílou.
Jistě vás bude zajímat, jak se taková mozaika vlastně dělala. Jaké bylo tajemství jejich vzniku, že ve Svaté zemi přežili až dva tisíce let? Při přípravě mozaiky bylo třeba připravit tři vrstvy. První byla tlustá vrstva oblázků, která zajišťovala pevný základ, aby se části mozaiky nepropadly. Druhou vrstvou byla malta smíchaná s hrubě podrcenými cihlami. Následovala třetí vrstva jemně rozdrcené cihloviny, smíchané s jemnou maltou, která byla rozetřena do tenké a rovné vrstvy. Na tuto poslední vrstvu se pokládaly do jemné vrstvy cementu kamínky (čtverečky) mozaiky. Také s barvami nebyl žádný problém. Čedič, bitumen a černý mramor poskytoval barvu černou. Bílou, žlutou a špinavě bílou vápenec. Přírodně načervenalý vápenec dával odstíny červené. Modré a zelené kamínky poskytoval lazurit a kysličníky mědi. Pro zbývající oranžovou, žlutou, fialovou a další barvy se zde našly v přírodě také barevné kamínky. Co příroda neposkytla, dokázali umělci nahradit. Tmavě zelená či tmavomodrá barva skla vynahradila to, co matka příroda nedodala. Podobně to bylo se sytě hnědou. Zlatou barvu získali tak, že skleněné krychličky pokryli zespodu tenkou vrstvou zlata.
Izrael má své zvláštní specifikum, o kterém bych se chtěl několika větami zmínit. Nálezy, které jsou zde na denním pořádku, by u nás v Evropě uvedly do vytržení a místo by se stalo trvalým památníkem. V Izraeli kde se zaryjete do země, tam prakticky něco najdete. Z toho plyne, že kdyby se tyto nálezy měly uchovat in situ, nebylo by zde možné vůbec stavět. Existují proto tři možnosti: nález se zdokumentuje a poté zmizí opět v zemi (či zmizí vůbec) a na místě se staví. Další dvě možnosti aplikuji přímo na mozaiky - mozaika se převeze na jiné místo (což je velice nákladné) nebo se dokonale zdokumentuje a zakonzervuje se v zemi na pozdější dobu, až na její svatostánek bude dostatek peněz. Je tak chráněna před poškozením. V druhém případě se převeze do muzea či na místo, kde se umístí do výstavní budovy (či se tato budova postaví přímo nad ní a je návštěvníkům přístupná - jako např. známá mozaika starověké synagogy ze 7. stol. v Jerichu (z vlády musulmanů) se starobylým heberejským nápisem "Šalom al Jisrael" (= "Mír pro Izrael"). Tentýž nápis je také v objevené starobylé synagoze v Usfija. Další možností je její zasypání pískem, ale v tomto případě může návštěvník na toto místo přijít, písek odhrnout, mozaiku shlédnout (je zapotřebí ji smetáčkem očistit a poté smočit vodou, aby všechny její barvy vynikly) a poté ji opět pískem zahrnout. To se dělá jen u mozaik méně významných, které bývají také částečně poškozeny. V každém případě takto uchovaná mozaika od návštěvníků i při jejich opatrnosti trpí. Navíc zde vždy existuje reálné nebezpečí, že ji nějaký škodolibec či neopatrný návštěvník poškodí.
Rád bych vás seznámil s některými mozaikami (či jejich zachovalými částmi) Svaté země, kde jsou vyobrazena zvířata, ryby či ptáci. Někdy jsou zobrazeny v jednom výjevu na celé ploše mozaiky, ale většinou v jejich medailonech (které jsou obvykle tvořeny zobrazenými zakroucenými šlahouny vinné révy). Pestrost druhů živočichů vytvořených starověkými umělci nás často překvapí. Mnohdy lze zobrazeného živočicha jednoznačně určit. Pokud navštívíte Svatou zemi, některé z těchto mozaik jistě spatříte. Mnohé však pouze v tomto článku nebo v nějaké publikaci (mnohdy jen v heberejštině), neb dávno již vzaly za své (jako vandalem zničená mozaika v Kursi) či jsou zakonzervovány v zemi a čekají na svého bohatého mecenáše.
Pokud má mozaika to štěstí, že bude vystavována, je obvykle převezena na jiné místo. Vlastní převoz mozaiky bez jejího poškození vypracovali dokonale izraelští archeologové. Postup je následující. Mozaika se přímo na místě nálezu očistí a přesně se překreslí. Poté se na ni přilepí plátno. Části mozaiky se po jejím odstranění svinou na velké dřevěné válce a obalí se ochrannou vrstvou, čímž je připravena na převezení. Po jejím převozu se v laboratořích rozvine její zadní stranou nahoru. Zadní strana se očistí. Mozaika se nyní fixuje a obrátí se přední stranou vzhůru a sloupne se z ní plátno. Nato se přední strana očistí, panel s ní se upraví a případné chybějící její části se dokreslí na sádru.
Zmíním se zde o následujících místech:
- hora Nebo - kostel ze 4. stol. a 6.-7. stol.
- ulice Proroků - Arménská mozaika z kostela ze 6. stol. (7 x 4 m).
- kostel Tur Malka na Olivetské hoře - Arménská mozaika.
- Bet Šeán - kostel Kiri Maria.
- kostel v Kursi z 5. stol.
- Tabgha - kostel Rozmnožení chlebů a ryb z 5.-6. stol.
- Chamat Gader - synagoga z konce 4. až počátku 5. stol.
- Bet Alfa - synagoga se zodiakem z 6. stol.
- Chamat Tiberias - synagoga se zodiakem z konce 3. či počátku 4. stol.
- Cipori - synagoga se zodiakem z počátku 5. stol. a mozaiky z obytných domů.
- Naaran - synagoga se zodiakem ze 6. stol.
- Ein Gedi - synagoga ze 4.-6. stol.
- Maon (Nirim) - synagoga ze 4. stol.
- Gáza - synagoga ze 6. stol.
- Lod - římský dům z konce 3. až počátku 4. stol.
Lumír Ondřej Hanuš, Israel
Pokračování za týden.
