PET
Debora (Dvora)
Zvířena na starověkých mozaikách Svaté země XVII.
První díl vyprávění Lumíra O.Hanuše o zvířecích mozaikách Svaté země jste si mohli přečíst koncem ledna, dokončení prvního dílu vyšlo začátkem února jako další díl vyšlo Hora Nebo - Siyagha a o týden pozdeji dokončení. Dále vyšla povídání Arménská mozaika / Tur Malka, Kostel v Kursi / Bet Šeán, Tabgha - kostel Rozmnožení chlebů a ryb, Chamat Gader, Chamat Tiberias, Bet Alfa, Cipori 1. díl, Cipori 2. díl, Synagoga v Na'aran, Ein Gedi, Maon (Nirim), Mozaika v Eškolu, Gáza / Hanita / Chacor - Ašdod / Caesarea Maritima, Bejt Guvrin, Jafija / Erez / Brachot a dnes si přečtete další pokračování.
Navštívíme-li na severu Golanských výšin kaňon Nachal Gilabon, můžeme chvíli postát nad 15 m vysokým vodopádem Dvora a potěšit oko pohledem na jeho vody (o tomto místě jsem již dříve psal v souvislosti s netopýry). Když se odtud vydáme po modré značce, dojdeme k ruinám starověké židovské usedlosti Dvora (hebr. dvora = včela). Modrá značka vede na dvorek a vlevo je dlouhá budova se třemi vchody. Mezi dvěma vchody je zasazen do zdi velice zajímavý velký kámen na kterém je orel. V zobáku má věneček a jsou vedle něj dvě ryby. Vpravo od druhého vchodu od dravého ptáka s rybou je jiný kámen, s největší pravděpodobností překlad s dvěma různými rytinami, jedna jako žebřík a druhá řada spojených svastik. Všimneme si kamene s vytesanou rybou. Starověcí židovští vesničané s největší pravděpodobností rybařili na jezeře Hula na západě a v Nachalu Gilabon. V horní levé části skály jsou vytesána dvě aramejská slova "Avad Tara'a", což značí "udělal bránu". Jde asi o část věnování osobě, která přispěla na bránu, která zřejmě byla částí veřejné budovy, jakou byla synagoga. Dvora byla beduínská vesnice, postavená z pozůstatků vesnice, která byla obydlena Židy v římském a v byzantském období. Řada zajímavých památek byla odtud odvezena do muzea. Jednou z nich je překlad s dvěma krátkonohými orly, kteří drží v zobácích za ocas hady, kteří mezi nimi tvoří věnec (hlavy hadů jsou na vrcholu věnce), který má ve spodní části z jejich těl Heraklův uzel. Přes věnec jde nápis: "Toto je škola rabína Eliezera HaKapara." (Dnes se tento překlad nalézá v archeologickém muzeu v městečku Kacrin a jeho snímek jsem zde také uveřejnil již dříve).
Lumír Ondřej Hanuš, Israel
Další pokračování si přečtete příští týden.