PET
Maale Adumim
Zvířena na starověkých mozaikách Svaté země XIX.
První díl vyprávění Lumíra O.Hanuše o zvířecích mozaikách Svaté země jste si mohli přečíst koncem ledna, dokončení prvního dílu vyšlo začátkem února jako další díl vyšlo Hora Nebo - Siyagha a o týden pozdeji dokončení. Dále vyšla povídání Arménská mozaika / Tur Malka, Kostel v Kursi / Bet Šeán, Tabgha - kostel Rozmnožení chlebů a ryb, Chamat Gader, Chamat Tiberias, Bet Alfa, Cipori 1. díl, Cipori 2. díl, Synagoga v Na'aran, Ein Gedi, Maon (Nirim), Mozaika v Eškolu, Gáza / Hanita / Chacor - Ašdod / Caesarea Maritima, Bejt Guvrin, Jafija / Erez / Brachot, Debora, Kisufim a dnes si přečtete další pokračování.
Když bylo stavěno v Judských kopcích východně od Jeruzaléma nové město Maale Adumim (1982-1985), které má dnes 25 000 obyvatel, byly odkryty na pahorku uprostřed nového města pozůstatky velkého byzantského kláštera (klášter Martyrius).
Mnich Martyrius se narodil v Kappadokii a přišel v r. 457 do kláštera Euthymius východně od Jeruzaléma. Později žil v jeskyni jako poustevník, byl knězem v kostele Božího hrobu a jeruzalémským patriarchou (478-486). V té době pravděpodobně postavil a podporoval klášter nesoucí jeho jméno.
Klášter Martyrius je největší svého druhu v Judské poušti. Je téměř čtvercový (má plochu jednoho hektaru) a kolem dokola má kamennou stěnu, která se zachovala do výše dvou metrů. Je tu řada do skály vytesaných vodních cistern se systémem odvádějícím do nich dešťovou vodu. Klášter má řadu místností, kostel, několik kaplí, refektář (velká jídelna), kuchyni, skladiště, koupelnu a stáje. Mimo stěny kláštera byla ubytovna pro poutníky. Hlavní kostel (25,5 m x 6,6 m) byl dlážděn barevnou mozaikou v kulatých a šesterečných rámcích s vyobrazením zvířat a ptáků. Mnoho se z ní nezachovalo. Velký refektář (31 m x 25 m) byl obklopen kamennými lavicemi a rozdělen dvěma řadami sloupů.
Jeho podlaha je pokryta krásnou, barevnou mozaikou geometrických vzorů, která se zachovala nepoškozená. Kuchyně (21 m x 6 m) byla také pokryta mozaikou. Klášter byl poškozen během perské invaze v r. 614 a byl opuštěn po dobytí Araby v polovině 7. století.
Na pátek 20.ledna 1995 jsem se domluvil se známým spisovatelem, panem Avigdorem Daganem (v České republice je znám pod jménem Viktor Fischl) a jeho manželkou, že se sem zajedeme podívat. Krása těchto vykopávek překonala všechna naše očekávání (já jsem zde ovšem nebyl poprvé). Jsou to největší plochy mozaiky, které jsem kdy v Izraeli viděl. Vzhledem k tomu, že pan Dagan je vášnivý sběratel kohoutů (o tom až někdy jindy), náš nález několika kohoutů na zdejších mozaikách (tedy celkem tři, z nichž dva jsou úplní) ho potěšil.
Lumír Ondřej Hanuš, Israel
Další pokračování si přečtete zítra.
