HYENY
Jak jsem se bál hyeny II.
Začátek vyprávění Lumíra O.Hanuše o hyenách jste si mohli přečíst v pátek.
Hyena byla dlouho předmětem pověr a měla pověst vykrádače hrobů. Tato pověra může být původem zvyku dávat na hrob náhrobní kámen, což je pozůstatek dřívějšího zvyku vršit na hrobech kameny, aby hyeny nemohly vyhrabat tělo mrtvého.
Mnozí palestinští Arabi věří následující pověře: Potkáš-li hyenu, postaví se tato na zadní nohy (hyena ve skutečnosti nemůže stát na zadních nohách!), přední nohy položí na tvá ramena a dýchá ti do tváře). Poté jsi hypnotizován a musíš ji následovat do jejího doupěte, kde vysaje tvůj mozek. Toto uhranutí může být zrušeno pouze nežli dojdeš do jejího doupěte, když někdo udělá na tvé kůži řez a vystříkne několik kapek krve.
Hyena je v každém případě považována Araby za děsivé, hrůzu nahánějící a velice nebezpečné zvíře. Přesto není znám případ, že by byl v Izraeli někdy někdo hyenou zabit. Dokonce ani ne dítě. Také se věří, že tato může měnit pohlaví, což je zmiňováno též v Talmudu (jeruzalémský, Šabat, a, 3). Může to být založeno na podobnosti vnějších pohlavních orgánů samce a samice hyeny skvrnité, která se vyskytuje ve východní Africe a byla pravděpodobně také známá lidem v Levantu.
Kvůli své nechvalné pověsti držívali palestinští Arabové hyeny v malé kleci (asi 80 x 60 cm) ze železných tyčí na kolečkách. Nežli byla hyena do této klece umístěna, byla oslepena do bíla rozžhaveným železem, které jí přiblížili k očím. Výsledkem bylo, že se zornice nestahovaly a zelené pozadí bylo viditelné dokonce za plného dne, což dávalo hyeně ďábelštější vzhled. Klec s hyenou jezdila po výstavách a slavnostech a zde za úplatu mohli lidé hyenu udeřit či tlouci. Proto tyto hyeny, jakmile uslyšely či ucítily přicházet lidi, vydávaly svůj nepřetržitý, zvláštní naříkavý bázlivý nářek.
Když byla takováto hyena zachráněna z těchto muk koupí, pokračovala týdny při přiblížení člověka v nářku. Když byla přemístěna do větší, vhodnější klece, zůstávala týdny na tomtéž místě a otáčela se ve stereotypním pohybu, na který si zvykla po letech ztrávených v malé kleci. Jen postupně se naučila chodit a zkoumat své nové prostředí.
Tento zvyk naštěstí již mezi Araby žijícími v Izraeli neexistuje.
Hyeny někdy způsobují škody žvýkáním zavodňovacích trubek z umělé hmoty a některým zemědělským plodinám (žlutým či červeným melounům, datlím a jiným sladkým plodům).
Doma chované hyeny se vážou na své majitele, stávají se velmi krotkými a chovají se jako psi.
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel