PSI
Méně je někdy více
Naše Betynka se projevila jako schopná matka. Pečlivě se o svá štěňátka starala a krom jiného dbala i na jejich správnou výživu. O tom (také) bude dnešní příběh. Betynka nikdy neměla potíže s tvorbou mléčka, dokonce ani tehdy, když žádná štěňata neměla. V době svého mateřství se o své děti postarala dobře. Neměla to přitom lehké. Štěňátka neměla rozum, zato měla drápky a brzo jim narostly i zoubky, takže chudák Betynka byla dost zdevastovaná. Přesto ke štěňatům pravidelně uléhala a přinášela jim svou manu. Měla jí dost, však také měla z čeho ji tvořit. V době těhotenství i šestinedělí žrala za čtyři pejsky.
Taky ovšem za čtyři pejsky kakala a tím nás donutila zvýšit frekvenci vycházek na pět denně: první někdy kolem půl sedmé hodiny ranní i dříve, hned poté, co jsme vyvenčili štěňátka - ranní ptáčátka, nu a poslední byla někdy k půlnoci. Než jsme si tuhle její potřebu uvědomili, chudák Betynka nás asi dvakrát vytáhla z postele někdy v půl třetí v noci a věřte, že si nevymýšlela.
Čím byla štěňátka starší, tím bylo asi pro Betynku kojení nepříjemnější, a tak občas bylo docela zajímavé pozorovat, jak k nim skočila do jejich pelíšku a provokovala je. Štěňátka už rozum brala, i fyzické kondice nabírala. Jakmile k nim Betynka skočila a začala obcházet kolem dokola, jakože hledá vhodné místo, psíci začali za ní pobíhat, stavět se na zadní a pokoušeli se jí zavěsit na zdroj životodárného moku. Jak říkám, Bety je matka zodpovědná a pokud usoudila, že je to nutné, ulehla a vše bylo - alespoň z pohledu štěňat - v pořádku. Někdy se k nim ovšem vypravila jen na kontrolu a někdy prostě nevydržela jejich drásání, a z kotce opět vyskočila. To si pak štěňata kecla na zadek a chvíli tak seděla s udiveným pohledem na líci.
Samozřejmě v té době už nebyla závislá jen na mamince. Postupně jsme je začali přikrmovat a štěňata se projevila jako velmi životaschopná až všeho schopná, zvláště kluci. Pozorovat je u jejich misek byl také zážitek. No a navíc se zdálo, že Betynka už začíná mlíčko ztrácet.
Tohle se ovšem nakonec nepotvrdilo. Betynčina vitalita spolu s množství spotřebované stravy způsobila, že se jí cecíky znovu nalily, což vypadá jako dobrá zpráva pro štěňata, ale mělo to i druhou stránku. K devastaci od štěněcích zubů a drápů se přidala citlivost a nepříjemný tlak, kterého by se Bety na jedné straně potřebovala zbavit, který jí ale na straně druhé bránil tak učinit tím nejpřirozenějším způsobem, totiž kojením. A tak jsme někdy Betynku přidržovali napůl ve stoje, neb se nám zdálo, že takto trpí nejméně a je ochotna nejspíš postát. Věřte ale, že pohled na její zatvrdlé mléčné žlázy byl až úděsný, a tak nakonec domácí akce včetně odstřikování nestačily a pan doktor musel předepsat hormonální léčbu. Pilulky zabraly a i když mlékotvorbu nezastavily zcela, snížili ji na míru, která Betynku neobtěžovala a posléze odezněla přirozeným způsobem.
Tyhle Betynčiny potíže měly ještě jednu stránku. Naše skokanka se totiž necítila pohodlně ani třeba na klíně, a rovněž ke skákání do vany se moc neměla. Do kotce se dostala, a to i když jsme jeho stěny maximálně zvýšili. Přistavili jsme jí sice stoličku jako schody a ona ji ke vstupu využívala, ale i přes svůj dočasný handicap se dokázala dostat i ven. Do vany jsme ji občas zvedali, ale byla to spíš jen výpomoc, která byla vítaná, ale ne zcela nutná. To se krásně ukázalo, když jí Blanka chtěla jednou ulehčit a postavila jí stoličku i k vaně. Betynka se na Blanku trochu opovržlivě podívala, stoličku obešla a skočila do vany přímo.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na 
.
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
