PSI
Malý knírač Bertík
Knírač Bertík sice není můj pes, ale protože denně slyším vyprávění o něm, zdá se mi, jako by byl taky trochu můj :-).
Když šel tatínek kolegyně Jarmily do důchodu, rozhodl se pořídit si pejska. Malého černého knírače. Nedávno jsem kolegyni Jarmile řekla, že mám podezření, že pejska si pořídili proto, aby bylo o kom vyprávět veselé příhody :-).
Malý černý knírač Bertík je jednak milovaný člen Svobodovic rodiny, jednak psí originál. Musím podotknout, že před ním byl ještě Bertík I., který bohužel onemocněl a zemřel ve věku asi 6 let.
První Bertík byl takový netypický - když ho pan Svoboda přejímal, byl ujištěn, že pejsek je opravdu klidný, nakonec se ukázalo, že docela až úzkostlivý, neměl například rád, když ho někdo zvedal ze země...
Před časem jsem viděla na ulici také takového netypického malého knírače - jeho panička se bavila s kýmsi, kdo měl s sebou taky pejska, o trošku většího, a knírač pomalu a nenápadně couval a zalézal své paničce pod sukně :-).
Nemůžu si odpustit poznámku na téma: Malý černý knírač mým pohledem. Je to takové malé svalnaté nic, legrační mi na něm připadá rozpor mezi nepatrnou postavou a velkým sebevědomím. Tak trošku mi připomíná důstojníka malé postavy (nebo učitelku tělocviku) v psím provedení, pořád musí někoho napomínat. Říká se o něm, že je temperamentní a k cizím lidem nedůvěřivý.
Teď k současnému Bertíkovi.
Kdyby existovaly inzeráty na tuto psí rasu, navrhovala bych slogan: "Energie v každém chlupu!"
Asi je znát, že Bertík pochází z rodiny, kde bylo hodně lidí a hodně návštěv - je na knírače neobvykle společenský. A je asi znát, že se mu jeho páníčkové hodně věnují. Má rád návštěvy i listonošku. Když ta zazvonila, byl vždy Bertík vykazován do oddělené místnosti, aby nerušil. To se mu ale nelíbí, protože návštěvy má rád. Ale protože je dobře vychovaný, takže jakmile přijde návštěva, hned se poslušně odebírá na vykázané místo, ovšem za mohutného protestního štěkotu :-).
Kolegyně Jarmila se kolem šesté vracívá domů z práce a Bertík na ni čekává u dveří. Nedávno se podařilo rozluštit, jak Bertík pozná tu správnou dobu. Jakmile v televizi (na ČT l) zazní znělka krátkých zpráv, Bertík ví, že třetí panička se blíží k domovu. No chytrý pes :-).
Po ránu si zvykl přijít se pozdravit s čerstvě probuzenou Jarmilou. Sice je ještě rozespalý a skoro mu padá hlava, ale opře si hlavu o její nohu.
Když je nutno navštívit veterináře, jsou obavy, zda v čekárně nebude přítomen pes s placatou hlavou, takové totiž Bertík z neznámého důvodu nesnáší.
Předposledně měli smůlu - v čekárně byl jeden boxer a jeden šarpej. Je prý zvláštní pohled, přijít doma do obýváku, tam je gauč, což je normální. Ale na gauči sedí malý černý pes, sedí na zadních nohách, zády se opírá o polštář a podává člověku packu!
Blanka Urbanková
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
