PSI
Uź nás nic nepřekvapí?
Betynce už minuly tři roky, má za sebou spoustu cestování, prožila si své i se štěňaty ( na obrázku vidíte, jak jsme museli její granule před nimi chránit) a tak už by se mohlo zdát, že ji už nemůže nic překvapit, nic nového potkat. A přeci se vždy nějaká drobnost najde.
Jako malé štěně Betynka samozřejmě objevovala svět a vše bylo pro ni (a zprostředkovaně i pro nás) nové. Během doby se ovšem její zvyky ustálily a její příhody se dost opakují, ale přeci jen se objevují v různých obměnách. Vezměte si třebas její různá setkání.
Jako štěně bojovala s motýlky, které se pokoušela chytit, ale někdy za ně pokládala i pohybující se světelný odlesk. To ji během doby přešlo, ale pak se poprvé setkala s kočkou, seznámila se (zdálky!) se slepicemi, bojovala s keříky a stíny a velmi ji zaujala veliká žába, kterou poprvé a zatím naposled objevila (a seštěkala) při jednom ze svých prázdninových pobytů. Stálou zábavou jsou jí ježci, ke kterým se vždy zuřivě žene, aby k nim čichla a zase šla dál. Tak co ještě může potkat, když "v Československu slony sú něni?" A přece.
Pokud máte na mysli koně, i to je možnost, ale toho zatím nepotkala. Potkala ale jiného tvora, i když ne tak exotického jako je slon. Není to tak dávno, co jsme šli večerní sídlištní ulicí a kousek před námi někdo položil na chodník kočku, přivázanou na vodítku.
Tedy kočku; to jsem si původně vzhledem k večernímu přítmí myslel, ale když jsem se podíval na Betynku, bylo mi jasné, že se mýlím. Bety neštěkala ani se nevrhala vpřed na napjatém vodítku. Místo toho strnula a podivný chomáček ostražitě pozorovala. Chomáček - nekočka rovněž nejevil snahu prchat, spíše pohodlně ležel a když jsme se opatrně přiblížili, prostě se odsunul za svým člověkem. Tak co to tedy bylo? Ano, byla to fretka (ne ovšem ta z vedlejšího obrázku. Betynka zřejmě nevěděla, co si s neznámým pachem počít, no a já zase nevěděl, co by obě zvířátka podnikla při těsnějším přiblížení a tak jsme se rozešli, aniž jsme si fretku prohlédli blíže.
Tohle bylo setkání poměrně exotické, ale na závěr přidám ještě jedno, sice obyčejnější, ale pro Betynku též vzrušující setkání. Ne, nemám na mysli "muže-kočku" z příběhu nazvaného Nihil novi sub sole, leč něco menšího. To takhle při jedné denní vycházce Betynka zaběhla za roh hospody "U chuďase" a zdálky jsem viděl, jak tam zuřivě čuchá a občas čumáčkem ucukne, aby vzápětí pokračovala v průzkumu. Šel jsem ji tedy zkontrolovat a co nevidím: u zdi hospody ležel v trávě větší kámen a po jeho stranách díry v zemi, které byly předmětem Betynčina usilovného zkoumání. Při bližším pohledu jsem zjistil, že se tam hemží malé myšky, které ve své snaze uniknout do skrýše probíhaly Betynce kolem čumáku a tak byly tou prvotní příčinou jeho kyvadlového pohybu.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na .
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|