Jednou z nejoblíbenějších činností štěňátek bylo krmení. To stačilo zacinkat miskami a už se to v kuchyni pejsky jen hemžilo. A jak byly misky na zemi, už v nich měli zejména kluci ponořené své čumáčky. Holčičky, pravda, byly méně průbojné a občas potřebovaly zvláštní pozvání nebo i krmení zvlášť, mimo dosah dravých bratříčků.
Postupně pejsků i misek ubývalo, ale těm zbylým chutnalo stále stejně a kupříkladu Pribináček byl pro ně stále vrcholným potěšením.
Ke konci jsme krmili už jen Filípka a Pištu-Mikiho, ale souhrnné dávky se moc nezmenšily. Cpali se oba, ale Filípek byl nepřekonatelný.
Tady ho vidíte: ještě ani pořádně nevymetl vlastní misku (ale moc nescházelo!) a už vyjíždí po bráškovi.
Že bráška není ještě hotov? Jeho chyba! Kdo zaváhá...

je od své misky vystrnaděn. (No to víte, že jsme dohlédli na spravedlnost a zase Mikimu misku uvolnili, ale nemyslete si, že Filípkovi ustupoval bez boje.)

No a takhle vypadá spokojený pejsek po obědě. Tvaroh až za ušima a pohoda vyzařuje z každého chloupku.

Bráškové se sice o žrádlo poprat dokážou, ale jejich vztahy to nijak nenarušilo a odpočinek tráví v objetí vskutku bratrském.

) najdete na .

Jsme domov pro opuštěná zvířata a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz   http://www.volny.cz/zvirata.