| |
PSI
Granule? Granule!
Dostal jsem zprávu o Arance. Vzpomínáte? Aranka byla nejmenší holčička, jako jediná je celá černá, a když doba předání nazrála, její nová panička, invalidní důchodkyně, po ní tak toužila, že si pro ni poslala už ve čtvrtek. Hned druhý den nám hlásila, že Aranka v pořádku dorazila, v novém bydlišti se jí líbí a proti stýskání že spaly spolu v posteli. No a včera se paní P. ozvala znovu, aby poreferovala o dalším soužití.
Aranku si zamilovala, ale hned na začátku telefonátu se nám svěřila, že o ni měla hrozný strach a skoro se bála, že o ni přijde. Aranka totiž nechtěla žrát a už byla jako kostřička, takže paní P. vyslala manžela na poradu k veterináři. Ten slečnu důkladně prohlédl, provedl jí i různé testy včetně krevních a nakonec zjistil, že je Aranka úplně zdravá a její nechuť k jídlu že je prostě mlsnost.
(To jsme si vlastně s Betynkou taky zažili. Nebylo to sice až tak děsivé, ale občas jsme s ní dělali všelicos, aby se nažrala. Nemluvím o tom, že občas nechtěla žrát granule z misky a museli jsme ji krmit z ruky, ale někdy ani to nestačilo. Granule jsme jí házeli, aby si je mohla ulovit, všelijak jsme ji přemlouvali a občas jsme jí je sypali do boty, což kupodivu někdy pomohlo. Dnes už žere vcelku dobře, ale stále má dny, kdy drží dietu a také jí občas přestanou chutnat aktuální granule a donutí nás tak, abychom přešli na jinou značku.)
Pravda, mezi všemi sourozenci byla nejméně žravá, však víte, že jsme ji někdy krmili samostatně a jako snad jediná někdy nedojela svou misku, ale takovéhle problémy jsme s ní neměli. Zřejmě to, že se stala jediným obletovaným miláčkem, ji rozmazlilo. Důležité však je, že se veterinář nespkojil výše uvedeným konstatováním, ale přidal i dobrou radu: Arance předepsal B-vitamin a doporučil majitelce, aby jí dávala pivo. Dieta zabrala a Aranka dnes prospívá, nadále spí s paničkou v posteli a navíc s ní jí z jednoho talíře.
To kluci, to byli jiní žrouti. Minule jsem vám nabídl fotokomiks o jejich krmení, ale oni nejeli jen po Pribiňákách, polívčičkách či rýži s kuřetem, kterou jsme jim servírovali do jejich misek. Záhy zjistili, že ke žrádlu jsou i granule (jak by taky ne, čich mají dobrý) a jak jsme je Betynce naservírovali na zem, už po nich vyjeli. Moc jim to nešlo, ale nějakou si přeci ukořistili a statečně ji chroupali...
No, z hubiček jsme jim je nervali, koneckonců byly to granule pro štěňata a kojící feny, ale učit jsme je na ně zatím nechtěli, už proto ne, abychom příštímu páníčkovi ponechali na vůli, zda jim bude vařit nebo je převede na granule sám. No a taky to byly Betynčiny granule, takže nám nezbylo, než zřídit Bety oddělenou jídelnu na gauči, na který přec jen štěňata dosud nevylezla (dosud; kdyby u nás byla tak o týden déle, už by to neplatilo).
Ze začátku jsme to nevymysleli nejlépe. Betynčinu misku jsme postavili na servírovací stolek, který měl v polovině své výšky ještě jednu poličku. Tohle zařízení posloužilo štěňatům jako schodiště, a tak v malé chvíli jsme měli Filípka propleteného stolkem a zabořeného čumáčkem do granulí. Tenhle moment jsem bohužel nestačil zadokumentovat, ale v příběhu "Už nás nic nepřekvapí?" jste mohli vidět fotku, dokazující, že psíci se nehodlali vzdát ani tváří v tvář nepřekonatelné stoličce. A když se jim to nedařilo, zkoušeli alespoň vylézt za mámou na gauč.
Samozřejmě ;-) se jim to nepodařilo a tak Betynka měla své granule jen pro sebe. Ale nemyslete si, že je nějaký hamoun; když se sama nažrala, sebrala jednu dvě granule do zobáčku a donesla je milým štěňatům na podlahu.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na  .
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
