| |
KYTIČKY
Tajemná mandragora v Israeli - 2.díl
Začátek vyprávění o Mandragoře jste si mohli (a můžete) přečíst v pondělí.
Nakonec o plodech mandragory píše i objevitel jordánského bájného města Petry Johann Ludwig Burckhardt (narodil se 24.listopadu 1784 v Lausanne ve Švýcarsku a zemřel po 11 dnech dysenterie 17.října 1817 a je pohřben v Káhiře pod jménem poutník Ibrahim ibn Abdallah), který tyto plody také jedl.
Mandragora zde kvete v prosinci až březnu, plody má v březnu až v dubnu. Jsou to prý kuličky (2,5 - 3,5 cm), které mají příjemnou vůni a jsou velice toxické. Proto se nazývají ďáblovo jablko a někdy též jablko rajské zahrady (snad pro spojení s Adamem a Evou). To jsem již tušil, o jakou rostlinu se jedná.
V jednom mém heberejském atlasu rostlin jsem ji našel - ano, jmenuje se Mandragora autumnalis Bertol, heberejsky Duda refuji. Modre i nafialovělé květy jsou prý (to mi řekl jeden israelský botanik) obojí z téhož druhu - Mandragora autumnalis Bertol.
Na mne osobně působí jako dva odlišné druhy - nejen barvou květů, ale i svým tvarem. Velké listy (15-25 cm) se rozprostírají na zemi. Květy jsou 20 - 30 mm velké, plody jsou velikosti 25 - 35 mm. Kvete v prosinci až březnu a plody má v březnu až dubnu.
Takže příště se po ní budu pídit a vykopu si kořen! Má totiž podobu lidského těla a magickou moc! Jak jsem již řekl - neměl jsem ji na obrázku, ale poznal jsem ji okamžitě a v knize si ověřil, že jsem ji určil správně (její snímek z prvotního pohledu na ni jsem zde již kdysi uveřejnil).
Nemám pro to vysvětlení, ale hned napoprve přitáhla magicky můj zrak, dala se mi poznat a očarovala mne. Poté se mi na řadu let tajemně skryla, aby se mi až letos, opět v sobotu a to 13. ledna 2001 ukázala v hojném množství na horním konci údolí Nachal Cuba.
V průběhu jara od listů s květy až po dozrálá "jablíčka lásky". A tak jsem měl možnost ji sledovat během jejího vegetačního období, kdy je vidět nad povrchem země, a také jsem si vykopal její kořen. Neměl podobu muže ani ženy a kopat další kořeny mi bylo líto.
Vím, kde je jí spousta (dnes znám v těsném okolí Jeruzaléma tři lokality, ale jistě je na mnoha dalších místech) a tak se raději budu příští rok opět radovat z jejich listů, květů i plodů (a možná i z kořene podoby člověka?).
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Pokračování zítra.
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
