|
Tajemná mandragora v Israeli - 6.díl Začátek vyprávění o Mandragoře jste si mohli (a můžete) přečíst v pondělí, druhý díl ve středu, třetí díl ve čtvrtek, čtvrty díl v pátek a patý ve středu.
Podle lidové tradice měly plody této rostliny získávat mužovu lásku a při neplodnosti přinášet rodičům štěstí v podobě dětí (toto indičtí lékaři současnosti potvrdili). Pythágoras v 6. stol. př.n.l. nazýval tuto tajemnou bylinu kvůli podobnosti jejího kořene s lidskou postavou anthrópomorfé. Hippokrates, nejslavnější řecký starověký lékař (5.-4. stol. př.n.l.), znal opojnou moc mandragorové šťávy, která mohla vyvolat u člověka zběsilost, ale i léčit žaludek.
(170) Hloubka rokle na východní straně činí neméně nežli sto loket a její nejzazší konec je u hory ležící naproti Machairúntu... (180) V rokli, která město obklopuje na severu, se jisté místo jmenuje Baaras. Tam roste kořen stejného jména. (181) Barvou se podobá plameni a večer vydává záři. Těmi, kdo k němu přicházejí a chtějí jej uchopit, nedá se snadno zdolat, nýbrž uhýbá a nezastaví se dříve, dokud se nepolije ženskou močí nebo menstruační krví. (182) Nicméně i tehdy hrozí jistá smrt tomu, kdo jej uchopí, jestliže se mu nepodaří vytrhnout onen kořen na dálku, aniž se ho dotkl. (183) Lze však jej dostat i jiným způsobem bez nebezpečí, a to takto: okope se kořen kolem dokola, takže jej kryje co nejméně půdy, (184) potom se k němu přiváže pes, a když ten chce následovat toho, kdo jej přivázal, tu se kořen snadno vytrhne, avšak pes ihned zahyne jako náhrada za toho, kdo chce bylinu zvednout. Kdo ji totiž potom uchopí, nemusí se ničeho bát. (185) Je s tak velikými nebezpečími hledaná pro jedinou svou mocnou vlastnost. Takzvané zlé duchy (to jsou duše zlých lidí), kteří vstupují do živých lidí a usmrcují ty, kterým se nedostane pomoci, kořen rychle vyhání, i když se jen přinese do blízkosti nemocných. Flavius Iosephus: Válka židovská VII (VI), 180 - 185
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Pokračování zítra.
|
Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000. | Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo |
|||
Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky |