| |
PSI
Betynka má novou kadařnici
Nové fotografie nejsou ještě naskenovány, a tak zde uvádím ještě nějaké ty fotky štěněcí. Příběh sám se ale dnes štěňat týkat nebude. Nebude ale ani o příhodách nejnovějších, se kterými počkám na obrazový dokument, a nebude vlastně ani tak úplně o Betynce, i když v něm vystupuje v roli titulní. O čem tedy bude? Jak již název naznačuje, bude o Betynce v novém psím salónu.
Tedy ten salón samozřejmě nový není, ale Betynka ho navštívila, poměrně nedávno, poprvé. Zjistil jsme totiž, že stříhání pejsků se nabízí i v Jablonecké ulici nedaleko od nás, v dosahu pohodlné pěší chůze. Protože změna je život, rozhodli jsme se ho vyzkoušet.
Ten den, na který jsme byli objednáni, jsem něco měl a tak šla s Betynkou ke kadeřnici Blanka sama. Zvědavý jsem samozřejmě byl, ale Blanka mi vše podrobně vyprávěla a já to teď povím vám.
Jak předesláno, cíl byl nedaleko a tak dámy vyšly jakoby na vycházku. Když pak došly ke krámku a zaklepaly, přivítala je vřelými slovy paní kadeřnice a štěkotem její dvě jorkšírky s mašličkami v účesu. Nadšeně obíhaly kolem, ale Betynka si jich v neznámém prostředí ani moc nevšímala. Paní kadeřnice nabídla Blance, aby zůstala u stříhání, což Blanka ráda přijala a akce mohla začít.
Paní si Betrynku vysadila na stůl, bez jakéhokoliv zajištění jako třeba skoba ve zdi s řetězem, a Betynka trpělivě držela. Jedna z joršírek, myslím že to byla Arletka (nebo ta druhá?), zmizela v přilehlé koupelně, ale ta druhá zůstala v "střižně" a věnovala se návštěvě, tedy Blance. Má žena Blanka ji občas podrbala, občas se bavila s paní salónu a povšimla si, že na stěně visí plakát s dvěma jorkšíry oblečenými v oblečcích, stejného jména jako ty dvě místní fenky,. Zeptala se tedy paní, zda se nechala jejich jmény inspirovat. - Ale ne, to jsou ony, zněla odpověď.
Ukázalo se, že jsou to zkušené modelky a že byly i v Miláčcích, (nepřímo jsem se kdysi o nich zmiňoval). Panička obou jorkšírek vyprávěla, jak s nimi chodila na výstavy, ale teď už ne, protože je nemá ostříhané podle výstavních předpisů, ale jako vzor "štrapáčního" sestřihu, který nabízí zákazníkům. Vyprávěla také, že ta jedna se s oblibou někde schovává, zatímco druhá pejska obšťastňovala Blanku a přátelsky se k ní měla. Betynka zatím trpělivě držela, ale asi trochu žárlila. Jakmile byla hotová a na zemi, hup a už seděla Blance na klíně.
Tím by v podstatě mohlo dnešní vyprávění skončit, ale ono to mělo ještě jednu drobnou dohru. Protože majitelka salonu neměla drobné, Blanka šla rozměnit větší bankovku a když se vracela, do salonu právě přišla další zákaznice se svým miláčkam,. Když pak Blanka platila a odcházela, chtěla zavřít vstupní dveře. - Ještě ne, prosila ji domácí paní, - ještě mi schází jeden pes. Ukázalo se, že jednu ze svých jorkširek, tu stydlivější, nemůže najít a obává se, že někam vyběhla. Jenže hledej jorkšíra, když nemáš lupu. A tak na ni volala, rozhlížela se po venku i po vnitřku, ale pejska nikde. Až po delší chvíli marného hledání se ozval z koupelny šramot a nad jakousi krabicí se objevila růžová mašle.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na  .
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
