| |
19.9. KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě II. (Lumír O.Hanuš)
18.9. KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě I. (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET,
archiv 1999 a 2000
| |
KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě II.
První díl vyprávění o kohoutech v Jeruzalémě jste si mohli přečíst včera.
V Egyptě je kohout zmiňován již ve druhé dynastii. Také se o něm zmiňuje Ikhnatonův "Hymnus slunci" ze 14. stol. př.n.l. Na scéně v hrobě Rekhmara v Thébách je mezi jinými zvířaty i kohout.
V Číně zdomácněl brzy a později i v Japonsku. Když Peršané dobyli ve 4. stol. př.n.l. Indii, převzali odtud kohoutí zápasy a pěstování této drůbeže na maso a vejce. Z Persie obé přešlo do Řecka a nakonec i do Říma. Homér hovoří o kohoutu jako vzoru odvahy a smělosti.
Asi před 4000 léty vymysleli Egypťané pro obrovskou produkci 10 - 15 tisíc kuřat inkubátory. Byly z hliněných cihel a sluha udržoval teplotu asi na 40°C, což je teplota potřebná k inkubaci vajec. Je tu vztah mezi obrovskou pracovní silou, potřebnou pro stavbu pyramid a produkcí potravy pro tyto dělníky. Podobně tomu bylo v Číně při stavbě Velké čínské zdi. Je to úžasné při srovnání s tím, že před pouhými sedmdesáti lety v USA či v Západní Evropě byl chov 3 - 4 tisíc slepic obrovský provoz !!!
V 6. stol. př.n.l. je Řekové užívali k náboženským obřadům. Byli obětováni Bohům (např. Aesculapovi). Najdeme je zobrazené na řeckých vázách či řadě řeckých mincí (podobně na pozdějších mincích římských) z tohoto období.
Pro lepší tučnění a chutnější maso dělají se po 3 - 4 měsících z kohoutů kastráti neboli kapouni, což bylo známo již ve starověku. Ze slepic se tak kastrací získají poulardy.
Mezi rasami a kulturami jsou kohouti a slepice důležitým symbolickým ptákem pro Židy. Pro některé ortodoxní Židy druhý den před dnem Jom Kipur je dnem kapara čili vykoupení. Muži užívají kohouty, ženy slepice. Svážou se jim obě nohy. Nejprve je drží v ruce a čte se výňatek z Žalmů začínající slovy "synové Adama". Potom se s ptákem zakrouží devětkrát nad hlavou a odříká se: "Toto je za mne, toto je oběť na můj účet, toto je pykání za mne. Tento kohout (slepice) zemře ... a já mohu žít dlouhý a zdravý život." Po tomto obřadu následuje podřezání těchto ptáků rituálním řezníkem (heberejsky šochet). Obětovaného ptáka darují poté Židé chudým.
Kapara se mezi Židy datuje do hrdinského období (600 - 900 n.l.) a má mnoho analogií jak ve starověkých, tak i v moderních společnostech, jejíž členové věří, že je možné odstranit bolest člověka nebo jeho hříchy jejich převedením na zvíře, hůl či kámen.
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Pokračování zítra.
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
