| |
21.9. KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě IV. (Lumír O.Hanuš)
20.9. KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě III. (Lumír O.Hanuš)
Letošní archiv PET,
archiv 1999 a 2000
| |
KOHOUTI
Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě IV.
Spisovatel Dr. Viktor Fischl ve své pracovně - na stěně cestný doktorát Karlovy University, diplomy presidenta Československé a České republiky či fotografie jeho spolupracovníka z Londýna Jana Masaryka
|
První díl vyprávění o kohoutech v Jeruzalémě jste si mohli přečíst v úterý, druhý ve středu a třetí včera.
A zde je sonet, o kterém se Viktor Fischl zmiňuje ve včerejším dílu povídání:
A Sonnet for Admirers of my Collection of Cocks
Viktor Fischl
Please, do not ask me why cocks,
why not stamps, why not buttons or rocks,
why not butterflies, china, old clocks,
why of all the God's creatures just cocks.
Why not match-boxes, carpets, old lutes?
Why not pictures of horses or nudes?
Why not horns of some beasts that one shoots?
Why not Chippendale's tables and chairs?
Why not elephants, tigers or bears?
Why not coins or - better still - shares?
Just one thing I'd like to avoid.
Don't think it's connected with Freud.
It's simpler than a wheal of a bike.
Cocks are just what I happen to like.
Posezení u Fischlů je vždy plné zajímavých překvapení. Vyprávět umí nejen pan spisovatel, ale také umí vše barvitě vylíčit jeho milá paní Stella. A tak bych se jen stručně a okrajově zmínil a tom nejzajímavějším z živočišné říše v jejich bytě. Snad největším překvapením byla pro pana Fischla, když se jednoho dne chtěl napít vody. Je to jako jeden z příběhů barona Prášila, ale skutečně se to tak stalo.
Když otevřel kohoutek vodovodu, naplnil hrnek vodou a chtěl se napít, uviděl v něm mořského koníčka. Věc tak neuvěřitelná, že ho to vyvedlo z míry tak dalece, že jej hned vylil do záchodu a spláchnul. Již v tom okamžiku litoval, že se tak zbavil nejneuvěřitelnějšího důkazu tajemna přírody a nevyzpytatelných cest živých tvorů v ní.
Jak objevili v bytě "milého" pavouka, který se nazývá černá vdova (smrtelně jedovatý pavouk) patří do těch příběhů dobrodružnějších. Pavouka nakonec zdolala paní Stella.
Skutečnost, že bydlí v přízemí, k nim láká i další návštěvníky (zloděje, kteří se k nim vloupali nedávno raději opomenu). Když občas v noci zavítají do kuchyně a nečekaně rožnou, procházejí se zde po stole a jinde slimáci, kteří za sebou zanechávají při pohybu kupředu slizkou stopu.
Sám jsem byl svědkem výpravy mravenců do jejich bytu (množství z nich bylo okřídlených), kteří sem doslova vynosili hromádky písku (zda se jim u Fischlů líbí a chtěli si zde udělat mraveniště se již nedozvím, neboť jim v tom bylo nakonec zabráněno - občas se však o to pokoušejí znovu).
Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel
Dokončení příští týden.
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
