| |
VLCI
Polovlci na Letné
Čas od času mě vítr zanese na Letnou, a protože musím být všude, kde se něco zajímavého děje, vyrazila jsem tam před několika lety na Prvního máje.
Na jedné polovině Letenské pláně byla oslava, na druhé stálo středověké městečko s ukázkami tehdejšího života, řemesel a pod. Mezi tím bylo něco volné plochy. Tam přecházeli ti nerozhodní, postávaly hlídky policie na koních, atd.
Stál tam i muž se dvěma psy, kteří mě zaujali.
Před tím jsem trochu provokovala ty policisty, protože jsem si šla - jak jinak - pohladit koně :-).
Ale k těm psům.
Byla to fenka a pes - štíhlí, na vysokých nohách, šedočerní, jako vlčáci, ale přece jen trochu jiní. Oba měli košíky, což tehdy zas nebylo tak obvyklé.
Nelenila jsem a začala kolem nich obcházet. A ptala jsem se toho muže, jestli si je můžu pohladit. Bylo mi řečeno že ano, pokud se dají.
Kupodivu se dali.
Měli mnohem tvrdší srst, než běžný vlčák, silnější a delší. Ptala jsem se na ně a dostalo se mi odpovědi, že jsou to polovlci. Matka německý ovčák, otec vlk. Prostě se paní matka zapoměla s divokým vlkem kdesi v Beskydech :-).
A tihle dva krasavci byli výsledek. Měli i mnohem světlejší oči, než mívá vlčák, srst výrazně do šeda. Jsou prý dost divocí a nemají rádi hlazení od cizhích lidí, ale na té Letné se dali.
Toho člověka s těmi krasavci jsem pak potkala ještě několikrát, jednou taky na koni (ke kterému jsem se zas hrnula), když představoval středověkého lovce v podobném středověkém městečku, jako bylo to tehdy.
Jeho polopsy (nebo polovlky) jsem si hladila pokaždé, už mne znají a nebrání se. A tak jsem je i vyfotila, když jsem jednou měla foťák s sebou.
Ivana Jirková
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
