| |
PSI
Betynka je dravec
Tedy přesně vzato šelma, dravá šelma. Vzato čistě formálně je to jasné, vždyť je to šelma psovitá, ale při její přátelské povaze máme někdy sklon na to zapomínat. Pravda, je-li napadena, bojuje statečně a na pejsky, kteří ji obtěžují, dokáže zavrčet.
(Naposledy se takhle vypořádala s rotvajlerem, na kterého žárlila. To bylo tak: při večerní procházce jsme se s tím rotvajlerem - přesněji s rotvajlerkou - potkali a psíci se očuchali a rozešli se. No ale znáte to: pejskaři chodí sem tam, prohánějí své pejsky po okolí [nebo je to naopak?] a tak jsme se ze chvíli potkali znovu. Bylo to večer, kdy mívám Betynku na vodítku, ale to je dost dlouhé a tak když Betynka zaběhla za lavičku, na chvíli se mi ztratila z dohledu.
Vzápětí jsem zahlédl koutkem oka stín, blížící se ke mně z druhé strany. Nejdřív jsem se podivil, jak to ta Betynka stihla nenápadně oběhnout, ale vzápětí mi bylo jasné, že všechno je jinak. Ten stín, to byla výše zmíněná rotvajlerka, která se ke mně hnala se zjevným (byť možná trochu nečekaným) úmyslem mazlit se.
Tiskla se ke mně, zvedala ke mně svůj psí pohled zkrátka koketovala. Jal jsem se ji tedy drbat, ale dlouho to nevydrželo: vzápětí se přiřítila Betynka a s vrčením ji zahnala.)
Tohle všechno ovšem ukazuje, že Betynka není submisivní typ, ale na nedávné dovolené dostala příležitost ukázat, že lovecké pudy v ní skutečně jen dřímají. Ne, teď nemyslím její hrdinský distanční útok na koně, ale skutečný a nefalšovaný krvavý lov.
Vůně venkova jsou úplně jiné, než vůně města, dokonce i když to město je vlastně sídliště plné zeleně. Že jsou louky a pole plná myší, to si Betynka vyzkoušela už při svém pobytu v pensionu Ráj, kde byla ustavičně nahoře zakončena zadkem. Tak i v Poborovicích v hotelu Rual, který jsme navštívili letos. I zde Betynka ve volných chvílích a na vhodných místech pátrala po myších, s tím jediným rozdílem, že tentokrát je vypátrala.
Abych to upřesnil, vypátrala myš jednou a ještě ne hned. Zatímco Betynka pročuchávala okolí jedné díry, myška stála u zadního východu, ale Betynka, zaměřená na nosní průzkum, myšku neviděla. Proč myška neutekla, nevím. O zajících jsem někde četl, že mají dva únikové modely. Před psy a jinými pozemními šelmami prchají. Před dravci, kteří je hledají z výšky, ale raději znehybní, aby na sebe neupozornili, nu a někdy za létajího dravce pokládají i člověka, pokud se objeví příliš blízko a má tedy hlavu příliš vysoko.
Nevím, jestli to neplatí i o myších a jestli jsme ji nezmrazili my; faktem zůstává, že se ani nehnula, zatímco Betynka čuchala a my přemýšleli, jestli myšku spatří. Ne že bychom po tom nějak prahli, koneckonců pes není kočka a lov myší nemá v popisu práce (tedy pokud to není krysařík). Dříve však, než jsme stačili Betynku odvolat či myšku zaplašit, Betynka to nebohé zvířátko přeci spatřila a bylo zle. Mohutným skokem se na myšku vrhla a už se jí ten tvoreček třepetal v hubě.
Vzápětí Betynka, i na naše naléhání, myšku pustila, ale to už mi nezbylo, než trápení v krvi ležícího tvorečka rázně ukončit.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na  .
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
