| |
PTÁCI
Pelikáni na Floridě
Měli jsme zde nedávno evropskou návštěvu a udělali jsme si všichni několik výletů na Floridu, jejíž severní hranice je od nás sotva hodinu jízdy. Jedna cesta vedla do malé přímořské vesničky Cedar Key, kde je i velké rybářské molo, vždycky plné nadšenců tohoto "sportu trpělivosti".
Kolem většinou sedících rybářů tam postávají skupinky hnědých pelikánů a občasné volavky, čekající na okamžik, kdy rybář vytáhne úlovek z vody. Potom už jde jen o to, kdo bude rychlejší :-). Pelikání jsou totiž neodbytní, po případném rozehnání sice poposkočí o kus dál, ale v momentě už zase vartují za zády rybářů.
Často se pak stane, že než stačí rybář vhodit vytaženou rybu do připravené nádoby, pelikán rychle natáhne svůj dlouhý zobák, rybu mu doslova vytrhne z ruky a uletí. Stali jsme se svědky poněkud drsného zákroku rybáře, který se svého úlovku nehodlal vzdát...
Ryba, kmitající se na vlasci jeho dlouhatánského prutu, mému neodbornému oku připadala příliš malá, aby si jí rybář nechal. Proto, když z ní vyprošťoval háček, myslela jsem, že jí buď hodí zpět do vody, nebo dobrovolně nabídne stále hladovým pelikánům za jeho zády. Ale mýlila jsem se, protože pyšný lovec se s rybou v ruce otočil a chtěl jí hodit do chladicího boxu. Ten mají vedle sebe (nebo na něm sedí) téměř všichni rybáři, protože v horkém počasí by se jim ulovené ryby rychle kazily.
A v jakémkoli otevřeném kýblu by zase žádný úlovek neušel dlouhým zobákům pelikánů.
Když se tedy zmíněný rybář se svým úlovkem shýbal k boxu, jeden pelikán těsně vedle něj se natáhl a rybu mu vyškubl z ruky. Jenže rybář se bleskově otočil a jednou nohou pevně přišlápl zlodějův zobák k dřevěné podlaze mola. Pelikán si tak nemohl rybu vhodit dále do volete, rybář mu otevžel zobák, rybu vytáhl a pelikána pustil.
Ten se jen otřepal, ani neuletěl, asi už podobné ponížení zažil dříve. Zářící rybář držel tu oslintanou rybu hrdě za ocas a pak jí rychle vhodil do boxu...
No tedy já bych asi o takovouhle večeři už moc nestála a pelikána mi bylo líto. Na moji poznámku o tom, že tento "zákrok" nebyl třeba, že mohl tu rybu oželet a že navíc mohl pelikánovi ublížit, rybář jen něco zamumlal a znovu se věnoval svým prutům.
Byla jsem z této podívané tak vyvedená z míry, že jsem si ta ani nestačila zvěčnit na film...
O pár minut později, když jsme seděli na lavičkách na molu, přeletěl jeden pelikán tak blízko mého ucha, že jsem si všimla, že mu ze zobáku visí dlouhý vlasec. Doslova instinktivně jsem za vlasec chytla v naději, že se mi ho podaří z ptačího zobáku vytrhnout.
To jsem ale neměla dělat!
Pelikán jasně někde ukořistil rybu krátce po vytažení z vody, spolkl jí "i s navijákem" a rychle se snažil uletět. Pelikáni jsou silní a statní ptáci a mé uchopení vlasce jeho let nijak nezpomalilo. Zato mojí levou dlaní jakoby někdo protáhl horkou jehlu. Dobře pět metrů tenkého silonu, který mi rukou proklouzl, zanechal rudou, popálenou čáru v dlaní a jen díky tomu, že jsem přeci jen včas vlasec pustila, neprožízl mi kůži.
Pelikán uletěl i s dlouhým vlascem vlajícím za ním. Kdo ví, jak nakonec skončil? Na informační tabuli na molu viselo několik smutných obrázků uhynulých pelikánů právě proto, že se zamotali do vlasce, nebo že spolkli příliš velkou rybu jejíž kosti pak nedokázal jejich žaludek zpracovat.
Ovšem představa tohoto "snadného lovu" je pro pelikány jistě mnohem lákavější, než vrhání se do vln moře za potravou, kolikrát zcela bezúspěšně. Pozorovat tyto krásné ptáky při lovu je skvělý zážitek a je to jedna z našich oblíbených zábav u moře. Pelikáni plachtí s úžasnou ladností buď jednotlivě, nebo ve skupinách až 40 i více ptáků blízko pobřeží a často tak nízko nad vodou, že se jejich křídla téměř dotýkají hladiny moře.
Jakmile pták zahlédne ve vodě rybu, vznese se do výšky asi šesti metrů, tam částěčně složí křídla, natáhne krk a jako šipka se zřítí a doslova zabodne do hladiny. Zpěněná voda vysoko vystříkne a plák zmizí v moři. Když zase vyplave na hladinu, podle pohybu "nadhození" zobákem, při kterém si ulovené sousto vhodí do volete se pozná, zda se jeho krkolomný pád setkal s úspěchem či ne.
Když pelikán něco uloví, chvilku zůstane sedět ve vodě a pohodově se houpe na vlnách.
Když ale lov vyšel naprázdno, zase se vznese do výše a pokračuje v nekonečném plachtění...
Marie Crossette, USA
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
