|
VEVERKY
Veverky mojí maminky
Jsem městský člověk a jako takový jsem vždycky žila v domění, že jsou zvířata, která žijí v lese (mezi ně patří i veverky) a jiná, která žijí s lidmi ve městech a vesnicích. Sama zvířata mě ale přesvědčují o tom, že je všechno jinak. Viděla jsem například před lety uprostřed lesa, kde široko daleko nebyla žádná vesnice, malého šedobílého králíčka, jasně domácího. A naprosto nevypadal, jako by tam nepatřil.
Spokojeně svačil na mýtině. Zato jsem ale nikdy neviděla v lese veverku. Jezevce ano, ale veverku ne. Spoustu dokonale oholených šišek a hromádek šupin okolo, to ano, ale konzumenta ne. Také jsem vídala na větvičkách napíchané houby, nebo alespoň houby se stopami veverčích zubů na klobouku. Tím se mi potvrdila poznámka v mé dětské knížce, že veverky mají rády houby a dokonce si je suší. Mazané zvířátko, co?
Už jsem se kdysi zmiňovala, že moje maminka měla jako mladá dvě veverky doma. Nejdříve se k ní dostal sameček Fricek. A protože chtěla k němu samičku, aby mu nebylo smutno, přinesli jí místní kluci samičku, která dostala jméno Filina. Jakmile se objevila Filina, nastaly boje. Jedna veveruša byla šedá, druhá zrzka. Maminka bydlela v Havlíčkově Brodě v přízemí velké vily s obrovskými místnostmi.
Takže se po těch místnostech řítila dvoubarevná čára sem tam, kolikrát nebylo ani možné zjistit, která z veverek je první a která druhá. Důvod jejich bojů se brzy ukázal sám. Filině začaly vyrůstat na ouškách štětičky, jasně ukazující, že to není slečna, ale pán :-).
Kluci mu je prostě ostříhali a bylo to. Na Havlíčkobrodsku je spousta lesů a tak se chodilo často do lesa. Velká zábava bylo dávat veverkám houby. Pečlivě je prohlédly, očichaly, a pustily se do nich, nebo si je někam uklidily na horší časy. Ale pouze zdravé. Jakmile tam byli červíci i skrytí, houbu prostě zahodily.
Taky měly rády vajíčka. Ty nakously a vypily. Prázdnou skořápku prostě zahodily. Celou a - až na tu dírku - neporušenou.
Maminka je měla asi dva roky, pak byli oba kluci vráceni zpět do lesa. Filina zmizel ihned, Fricek se ještě několik dní nechal přivolat a přišel si pro oříšek. Pak zmizel také. Asi se našla někde nějaká půvabná veverčí slečna, která ho zaujala víc :-).
Ivana Jirková
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|