| |
2.11. PET
Pochvala PET a jejich dopisovatelů (Blanka Urbánková)
1.11. MOŘE
Písečné dolary - Sand dollars (Marie Crossette)
Letošní archiv PET,
archiv 1999 a 2000
| |
PET
Pochvala PET a jejich dopisovatelů
Zase dnes nemám žádný příspěvek do PET, proto jsem se rozhodl porušit své zásady, že dopisy se netisknou, a dovoluji si uveřejnit dopis, který jsem včera dostal od jedné čtenářky a který je určen dvoum dopisovatelům do PET i Dumky... Berte to jako mé poděkování těm, co mi velmi často posílají do PET i Dumky zajimavé vyprávění i jako pozdrav do USA - jak paní Crossette, tak panu Hanušovi, který tam včera shodou okolností odletěl na několikaměsíční stáž. Ferda
... Vyřiďte prosím jí prosím můj pozdrav paní Crossette do USA. Ráda čtu její příspěvky. Je fajn, že se v poslední době v internetových PET objevují články o zajímavostech z přírody, o kterých by se běžný necestující Středoevropan nedozvěděl.
Takové bývají články obou pánů Hanušů, z Olomouce i Israele. Taky když si ráno otevřu PET nebo Dumku a vidím tam jméno paní Crossette, hned mám radost. (Takových nás je asi hodně, kdo takhle začíná svůj den a má pocit, že se účastní v nějakém klubu spřízněných duší. - I když nevěřím tomu, že, jak se tvrdí, "kdo má rád zvířata, je hodný člověk". Asi jde o to, jak je má rád. Vzpomněla jsem si totiž na jednoho pána, který často opakoval, že jeho pes je lepší než jeho děti, protože ho vždycky poslechne mnohem rychleji než ty děti. Ale to by byla úplně jiná úvaha...)
Paní Crossette mě včera obzvlášť potěšila vyprávěním o písečných dolarech. Poprvé jsem je viděla u vchodu do pražského obchodního domu Bílá labuť, ve vitríně, kde se nabízejí k prodeji spousty nejrůznějších ulit a mušlí. Vždycky se zastavím, když jdu kolem, nejvíc mě fascinují různé druhy masivních ulit rodu Cypraea různě tygrovaných s úzkým zubatým ústím (jak se tam ten šnek vešel?).
Před asi půl rokem se tam objevila hromádka zvláštních penízků s nápisem: "Sand dollar 5,- Kč". Byly ploché, připomínaly obrázek vpravo nahoře na fotografii paní Crossette, ale každý měl několik velkých otvorů. Postávala jsem nad nimi v zadumání, protože mi připomínaly potomky vymřelých druhohorních ježovek, které se dají občas najít na několika místech v Čechách jako pozůstatky po posledním ze tří moří, která jsme tu měli.
Po přečtení vyprávění paní Crossette vidím, že jsem se nemýlila. České zkamenělé ježovky, které pamatují dinosaury, mají tvar spíš jako bochníček chleba velikosti několika centimetrů. Častěji se ale nacházejí dlouhé trny, kterými byly "ozdobeny".
Najít celou ježovku, to už je potřeba kus štěstí.
Ráda bych vyřídila paní Crossette můj pozdrav a poděkování za včerejší vyprávění, zvlášť přínosné pro paleontologa-amatéra.
Mimochodem, vyzývám tímto čtenáře (snad se najdou i takoví), aby se podělili o své zážitky se zkamenělými miláčky (trilobity, hlavonožci, plži, mlži atd.?).
Blanka Urbánková
|
|
