| |
PSI
Velký výlet
Vraťme se k příběhu, který vyšel 31.10.2001 pod názvem "Můj starý dluh". Tehdy jsem slíbil doplnit vyprávění fotkou z Betynčina setkání se dvěma bílými pejsky: nuže, tady je (viz fotka vpravo). Ve větším vydání ji najdete na stránkách Galerie Bety, kde můžete též najít další fotografie z Chřibské a okoli.
Nu a dnes se vrátím ještě jednou k dovolené v Poborovicích. Už jste si mohli přečíst, že Betynka je dravec,
mohli jste sledovat poborovickou odyseu a dnes Vám povím něco o velkém výletě.
To už jsem říkal, že hotel Rual byl spíše skromný a místo v pokoji jsme museli využívat co nejlépe. Tak kupříkladu jako lednička sloužil okenní parapet, a i když na něj Betynka neviděla, salám k večeři její nos objevil naprosto spolehlivě. No ale okolí bylo pěkné a tak jsme se v pokoji zhytečně nezdržovali. Betynku jsme někdy nechali doma, třeba když jsme si vyjeli do Klatov, ale častěji jsme ji brali ssebou. To jsme udělali i tentokrát, když jsme se po poradě s mapou rozhodli obejít okolní luka a navštívit některé zajímavé lokality.
Výlet to byl zajímavý, příroda pěkná, ale líčit ji zde nebudu. Povím jen tolik, že Betynka s námi šlapala velice usilovně. Přes to, že den byl více než jen letní, zajímala se o okolí, obdivovala motýlky i brouky. Pravda, přes některá místa s obzvlášť bujnou vegetací (v okolí mokřadu) jsme ji raději přenesli, aby nám nezapadla, ale jinak pobíhala vesele, horko nehorko.
Tenhle výlet byl sice pěkný, ale přec jen trochu delší a Bety ho šlapala celou dobu. Zvládla ho skvěle, ale když jsme přišli domů, ukázalo se, že toho má docela dost. Člověk na jejím místě by sebou praštil na postel a oddychoval. No, pro člověky (tedy pro nás) to tak náročné nebylo, ale Betynka má kožich a krátké nožičky a tak když jsme přišli domů, sedla si na zadek a začala usilovně zrychleně dýchat. Přiznám se, že jsme ji sledovali i trochu s obavami, ale ukázalo se, že pudlík snese docela slušnou porci tělesné námahy. To jsme věděli i z literatury a naše vlastní pejska nás nejednou přesvědčila, že dokáže nebýt žádný gaučák, - ale být gaučák dokáže taky ;-) - a dokázala to i v tomto případě, v němž se k fyzickému výkonu přidala i řádná porce teplého slunečního svitu.
Trvalo jí to dobře čtvrt hodiny, ne-li dvacet minut, a po celou tu dobu jsme ji hladili. Nakonec se ale vydýchala, napila a už se ptala, kdy že zase něco podniknem.
Pavel Doktor
Kompletní stránky Pudlovin (dříve Betynky) najdete na  .
|
|
