| |
ČLENOVCI
Ostrorepi
Příspěvky paní Marie Crossette čtu velmi ráda a musím přiznat, že se v poslední době stávají pro mě inspirací k napsání nějakého toho krátkého povídání. V případě krabů podkovových jsem k tomuto činu byla přímo vyzvána, takže se pokusím její důvěru nezklamat. Musím ale říci, že informace poskytnuté paní M. Crossette byly velmi přesné a dostatečně vyčerpávající, takže já se ve svém povídání zaměřím spíše jen na systematické zařazení tohoto druhu a jen na několik málo upřesnění.
Všem čtenářům se dopředu omlouvám, pokud se jim mé povídání bude zdát poněkud nezáživné, ale kmen členovců, kam ostrorepi patří, je tak rozsáhlý, že to bohužel bez trochu té "vědy" nejde. Veškeré informace jsem se snažila maximálně zestručnit a co nejvíce zatraktivnit.
Takže především: zde uváděný krab podkovový se správně česky jmenuje OSTROREP AMERICKÝ. A nyní k jeho zoologickému zařazení:
Jedná se o kmen ČLENOVCŮ.
Je to nejrozsáhlejší a nejpočetnější živočišný kmen na Zemi (odhaduje se, že zahrnuje více než jeden milion druhů). Jejich jméno je odvozeno od skutečnosti, že jejich tělo je tvořeno články, přičemž původně měl každý článek 1 pár přívěsků. Toto si nejsnáze představíte, když si vzpomenete, jak např. vypadá stonožka. Postupným vývojem ale některé články srůstaly a počet přívěsků byl redukován.
Dalším ze znaků členovců je zevní kostra tvořená chitinem. Díky tomu si jejich tělo i po smrti živočicha zachovává nadále svůj původní vzhled.
Zajímavý je také jejich krevní oběh, který se nazývá otevřený. Krev totiž není uzavřená v cévach (jako např. u člověka), ale orgány volně omývá, a tak je zásobuje kyslíkem a živinami.
Podkmen: TROJLALOČNATCI
Do této třídy patří známí, ale již vyhynulí trilobiti.
Podkmen: KLEPÍTKATCI
Jejich hlavním znakem je hlavohruď, 4 páry kráčivých noh a klepítky vyzbrojený první pár končetin před ústy - tzv. chelicery.
Třída: Hrotnatci
Ostrorep americký je vývojově velmi starobylý živočich. Jeho podkovovité tělo je zakončeno silným ostnem, tak jak je to dobře vidět na obrázcích, které ke svému povídání připojila paní M. Crossette. Tento svému nositeli slouží mimo jiné i k tomu, aby se s jeho pomocí mohl snadno převrátit zpět na nohy (není tedy tak bezmocný jako např. želva). Další zajímavostí u tohoto živočicha je skutečnost, že přijímaná potrava je drcena a žvýkána až v jeho žvýkacím žaludku. Způsob rozmnožování popsala již paní Crossette, takže já se omezím jen na poznámku, že larva ostrorepa vylíhlá z vajíčka se podobá prvohornímu trilobitu. Tento svůj vzhled však ztrácí již po prvním svlékání.
Třída: Pavoukovci - např. štíři, pavouci, solifugy a roztoči (např. zákožka svrabová, klíšťata).
Podkmen: KORÝŠI
Žijí převážně ve vodě a dýchají žábrami, nebo celým povrchem těla. Patří sem především náš rak, ale i mořští korýši jako garnáti, humři, langusty, krevety a krabi.
Sem musím vložit malou poznámku: víte o tom, že i v České republice se vyskytuje živočich podobný ostrorepovi? Patří do korýšů a jmenuje se listonoh jarní a listonoh letní. Je velký 9-10 cm a vyskytuje se pouze na několika lokalitách jižní Moravy v tzv periodických tůňkách, což jsou místa, kde se voda vyskytuje jen po určitou dobu v roce. Jeho zadní část těla je ale na rozdíl od ostrorepa zakončena jemnou vlasovou vidlicí.
Podkmen: VZDUŠNICOVCI
Svému názvu vděčí za systém vzdušnic, kterým dýchají.
Třída: Hmyz
Toto je druhově nejobsáhlejší třída na naší Zemi a uvádí se, že mnoho druhů hmyzu dosud čeká na své objevení. Jejich základním znakem jsou 3 páry nohou.
Tato třída se dělí na dvě podtřídy:
Bezkřídlí - sem patří ty druhy hmyzu, které ani v dávné minulosti křídla neměly. Žijí většinou skrytě pod povrchem země a k nejznámějším patří rybenky a chvostoskoci.
Křídlatí - jak název napovídá, mají vyvinutá křídla, ale aby to zase nebylo tak jednoduché, patří sem i takové druhy, které křídla postupem svého vývoje ztratily. Např. v důsledku svého parazitického způsobu života (vši, blechy).
Křídlatí se pak ještě dělí na dvě skupiny:
Hmyz s proměnou nedokonalou.
Tyto zástupce lze stručně charakterizovat tak, že vylíhlé larvy se podobají dospělcům a své konečné velikosti dosahují po několikerém svlékání. Většinou se také živí stejnou potravou jako dospělci. Typickými zástupci jsou např. kobylky, sarančata, švábi, ale i např.vážky.
Hmyz s proměnou dokonalou.
Sem patří ty druhy hmyzu, u nichž se z vajíčka vylíhne larva zcela odlišného vzhledu než jaký mají dospělci. Také její potrava je naprosto odlišná od potravy dospělců. Přechodným stádiem mezi larvou a imagem je pak kukla. Z nejznámějších to jsou např.mouchy, motýli a brouci.
Jana Gelnarová
P.S. Všechny pobrázky jsou převzaty ze článku paní Crossette.
|
|
