| |
SOBI
Americké vánoce - část druhá
První díl povídání o vánocích v Americe vyšel včera.
Každá země má svoje vánoční tradice, které přetrvávají generace a přestože se kolikrát od sebe velmi liší, jsou všechny krásné. Myslím si ale, že je správné, když člověk lne ke zvykům, s kterými vyrůstal. Proto se já držím "svého" Ježíška a Američani ať se drží jejich Santy...
Zdejší děti ho milují a ty opravdu malé na něj věří stejně pevně, jako české děti věří na Ježíška. Jak se tedy americkým dětem objeví dárky pod stromečkem? Jako české děti píší Ježíškovi svá přání a dopisy dávají za okna, americké děti píší Santovi a dopisy adresují na severní pól, kde Santa bydlí.
Navíc je ve všech obchodních domech během svátků místo, kde Santa sedí v určitou dobu na široké židli, malé dítě si mu může sednout na klín a svá tajná přání mu pošeptat přímo do ucha (samozřejmě za účasti fotografa a ucha rodiče do kterého to zase špitne Santa).
Ne vždy mají rodiče úspěch, přesvědčit své malé ratolesti, že se toho mohutného Santy s hustým plnovousem a velkým kulatým břichem opravdu nemusí bát. Na severním pólu dárky pro děti vyrábí spousta malých skřítků, Santových pomocníků, jimiž se dílny jen hemží.
Skřítci pak hotové dárky naloží Santovi do jeho saní, tažených devíti sobi.
Saně letí po štědrovečerní obloze a snesou se nad každou střechou, kde jsou malé (ale i ty velké) děti. Dárky určené pro ten který dům si Santa přendá do velkého pytle, s ním se spustí komínem krbu do místnosti a dárky položí pod stromeček, aby je tam děti brzy ráno 25.prosince našly.
V některých rodinách se ještě navíc zavěšují u krbu punčochy, do kterých přijdou malé dárky (jako např. šperky pro "velké holčičky"), kterým se říká "stocking-stuffers". Tyto punčochy se samozřejmě dají koupit v různém provedení, ale velice často jsou i bohatě ručně vyšívané a každá nese jméno člena rodiny.
Když jsou všechny dárky rozdány a saně prázdné, Santa se spokojeně vrací domů na severní pól.
Podle tradice nechávají děti na Štědrý večer, než jdou spát, před krbem nebo pod stromečkem talířek se sušenkami a sklenicí mléka. To je pro Santu jako poděkování a aby se na cestu zpět trochu posilnil.
Zištně ale také doufají, že jim za to nadělí nějaký ten dárek navíc...
Děti samozřejmě touží Santu "načapat při činu" a kolikrát vylezou v noci z postýlek a potichu se kradou ke stromečku v naději, že Santu zahlédnou. Ovšem rodiče je od toho odrazují (hádejte proč?) s tím, že když Santu vyruší, on se poleká, uteče a dárky vezme s sebou.
Rodiče, kterým se ráno podaří probudit dříve, než jejich děti, všechny sušenky buď z talíře odeberou (a mléko vypijí), nebo vezmou třeba jen jednu sušenku, jinou nakousnou a trochu mléka upijí. To na důkaz toho, že tam Santa opravdu byl a ty dárky pod stromečkem jsou od něho.
Když to nestihnou, řeknou zklamaným dětem, že Santa asi neměl hlad :-). Je-li pod stromečkem dostatek dárků, děti mu to klidně a rychle odpustí.
Na vánočních obrázcích je často vidět Santa "zaražený" v komíně, právě z přejedení sušenkami, po kterých poněkud rychle přibral.
Někdy loni před vánocemi běžela v TV reklama, která přesně ukazovala, jak se dá zneužít i této roztomilé a nevinné tradice.
V reklamě byla rodinka, která když ráno sešla z ložnice do obýváku, užasla nejen nad hromadou darů, ale i nad novým autem, které stálo celé omotané velkou rudou mašlí před stromečkem. Rodiče koukali s ústy údivem dokořán, ale jejich malá dcerka se jen potutelně usmívala.
Nakonec přiznala, že jim to všechno Santa nadělil asi proto, že ona mu dala na talíř místo sušenek ŠUNKU té a té značky ! Zajímalo by mně, kolik dětí, které tuhle otřesnou reklamu vidělo, rok na to udělalo přesně to samé ? :-(
Marie Crossette, USA
Dokončení zítra.
|
|
