| |
VEVERKY
Ještě jednou o veverkách I.
Veverka je souhrnný název stromových hlodavců s huňatým ocasem z čeledi veverkovitých. Veverkovití zahrnují veverky, v norách žijící psouny (např. Americký prérijní pes, správně česky psoun prériový), sviště, sysly a poletuchy (noční "létající" veverky). Jsou to druhy stromové i zemní, s denní i noční aktivitou. Všichni mají velké oči (orientují se převážně zrakem) a osrstěný ocas.
Veverka, o které zde stále píši, je Sciurius carolinensis (Eastern Gray Squirrel) a má v průměru rozměry: délka 43 - 50 cm, hlava a tělo 20 - 25 cm, ocas 21 - 24 cm a váhu 400 - 710 g (jinde jsem objevil 340 - 726 g). Je aktivní hlavně ráno a večer, ale v zimě je nejlépe je pozorovat kolem poledne. To je doba, kdy si hledá něco ke snědku. Hnízdí v dutinách stromů nebo si dělá hnízdo ze zelených listů (to je dobře vidět v zimě, kdy ze stromů opadají listy a zůstane na jednom místě jejich uschlá kupa - veverčino hnízdo).
Často lze vidět spolu její šedou a černou formu, což vede některé lidi k domněnce, že jde o dva rozdílné druhy. Obvykle má barvu do šeda, doplněnou rezavě-hnědou v létě a velmi huňatý ocas olemovaný nahoře bílými chlupy. Černé veverky (melanistická barevná forma) jsou běžné v některých oblastech jejího výskytu. Oříšky si schovává asi 8 mm pod zemí odděleně po jednom (nepamatuje si, kde je uschovala a tak jich najde jen asi 85 %, má velice jemný čich a tak je cítí i pod sněhem, čichem najde oříšek pohřbený až 30 cm pod zemí) a tak má zásluhy o znovuzalesňování. Je tak důležitým článkem v ekosystému lesa.
Vyskytuje se v listnatém lese nebo smíšeném lese se stromy, na kterých jsou oříšky, zvláště v lese s bílými oříšky (angl. oak-hickory). Někdy jí také ptačí vajíčka či malá ptáčata (potvůrka jedna - onehdá jsem kvůli ní haněl kočku a teď musím hanět veverku). V zimě má srst delší a hustější. Přední zuby veverky se stále zaostřují hryzáním tvrdých předmětů. Přední zuby rostou veverce po celý život a tak hryzání hraje důležitou roli aby veverka neměla přední zuby příliš dlouhé. Veverka může běžet rychlostí až 25 km v hodině. Lze ji nalézt od Kanady až po Floridu.
 Může mít mladé až dvakrát do roka (na jaře a na podzim). Z každého vrhu bývají v průměru tři mladé veverky. Vývoj veverky v těle matky trvá 40 dní a vezme to dalších 12 týdnů, nežli mladá veverka je nezávislá na matce. Žije v průměru 6 let, i když byly v přírodě pozorovány veverky, které žily až 13 let. V zajetí může žít mnohem déle - 15 až 20 let. Veverky jsou hlodavci jako krysy (tak by asi vypadala, kdybychom ji oholili její huňatý ocásek), ale jistě uznáte, že jsou mnohem příjemnější. Při běhu po větvích používá ocasu k balancování. Ve vodě může plavat až 3 km, přičemž má ocas nad vodou.
Živí se oříšky, semeny, bukvicemi, žaludy, pupeny, kůrou stromů, květy, mízou, někdy houbami, hmyzem, ptačími vajíčky a ptačími holátky a někdy malými obratlovci. Většina veverek získává veškerou vodu, kterou potřebují, z rostlinné potravy. Stromové veverky však chodí vodu pít.
Lumír Ondřej Hanuš, Rockville, Maryland, USA
Pokračování zítra.
|
Daruji štěně
Hodnému zájemci darují krásné štěňátko křížence Husky - černé s bílými znaky, holčička, po mámě. Píši do PET, protože vím, že tuto rubriku čtou pouze milovníci zvířat a jen takovému chci naši Berušku dát. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Eva
|
|
|
