| |
ŠELMY
Rys americký - Bobcat
Americký rys - bobcat není, oproti svému evropskemu "bratranci", v Americe chráněnou kočkovitou šelmou a poměrně běžně se zde loví.
Toto krásné zvíře je nenáviděno hlavně farmáři, kteří ho považují za škodnou, i když smrt např. volně se pasoucí kozy mohl stejně tak způsobit kojot nebo vlk. Noční
řev rysa je prý ale mohutný a přestože samo zvíře není nijak veliké, nahání strach a je nemilosrdně pronásledováno. Skoro v každé prodejně loveckých zbraní stojí jako trofej nějaký ten vycpaný rys či divoká kočka ve výloze.
Evropský rys je větší, než ten americký, který dosahuje délky 70 - 125 cm a váži kolem 6. - 9. kil. Vzácně se vyskytnou i kusy, které dosahují váhy až 13. kilogramů. Rys žije téměř na celém území Ameriky a dělí se na dva druhy, které jsou si velmi podobné.
V nejsevernějších Státech a v Kanadě žíje lynx, který je trochu větší než bobcat a má světlejší kožich, jehož barva je přizpůsobena sněhu a zimní krajině v které žije. Má delší nohy než jeho příbuzný bobcat a také jeho štětičky na konci uší jsou větší.
Rys-bobcat je o něco menší a tmavší a přestože dává přednost lovu na zemi, jako každá kočkovitá šelma, dokáže lézt po stromech. Žije téměř ve všech státech USA, ale zahlédnout ho živého se mi dosud nikdy nepodařilo. Jediný rys, kterého jsem měla možnost si z blízka prohlédnout a kterého vidíte na obrázku, ležel mrtvý při silnici a byl to jeden z těch vyjímečně velkých exemplářů.
Někam jsme s manželem jeli, když jsme minuli "obyčejnou mrtvou kočku" u cesty. Nejprve jsme si totiž mysleli, že to kočka je. Pak nám to přeci jen přišlo příliš velké zvíře, otočili jsme auto a vrátili se tu "kočku" si lépe prohlédnout.
Sotva jsme ale zastavili my, zastavil vedle mrtvého rysa i nějaký pick-up se dvěma Jižany. Všichni jsme si se zájmem to krásné zvíře, jehož tělo i kožich byly dosud v dokonalém stavu, prohlíželi. My s manželem s lítosti, ti Jižané sice také s obdivem nad nezvyklou mohutností rysa, ale zároveň i s určitou "úlevou".
Jeden z těch mužů totiž hned prohlásil, že to je určitě "ta velká kočka - jak se jim tu říká", která mu chodila krást slepice. Bydlí prý nedaleko, chová slepice a ať dělá co dělá, stále mu je něco dáví a krade. Dokonce prý si několik mladých slepic dal přes noc do větší drátěné klece, ale druhý den byla klec pryč. Našel jí o kus dál odtaženou do lesa, s vyrvanými dvířky a všechny slípky mrtvé. Několik jich bylo zcela pryč, ty ostatní zadávené. Tuhle spousť prý mohl udělat pouze rys a navíc to musel být nějaký pořádný kus, jako právě ten, nad kterým jsme všichni stáli.
Snažila jsem si představit, jak by mi asi bylo kdybych prožívala to, co ten Jižan se svými slepicemi nebo všichni ostatní, kterým nějaké jejich zvíře usmrtil rys či jiná divoká šelma. Zvláště pak, když jsou jim ta chovná zvířata zdrojem živobytí.
Moje úvahy byly v tomto směru velice rozpolcené, ale jak jsem tam stála nad tím mrtvým rysem, bylo mi ho moc líto. Nevím jestli to, co ten Jižan vyprávěl, byla pravda, nějak jsem neměla chuť déle s ním o tom debatovat. Rysa jsem si alespoň jednou vyfotila, pak jsme odjeli a ani nevím, jestli si ti muži mrtvé zvíře odvezli s sebou a někde se s ním pak chlubili jako s "úlovkem".
Asi nikdy si nezvyknu na všechna ta mrtvá zvířata, která jsou zde podél silnic tolik běžná a mohu pouze doufat, že jejich smrt nastala vždy okamžitě. Vypočítávala jsem si všechny oběti, které skončí svůj život buď přímo pod koly aut, nebo srážkou s nimi. Z těch větších zvířat, patří psi, štěňata, kočky a koťata k těm nejčastějším.
Dále jsou to srnky, lišky, mývalové, pásovci, vačice, želvy, žáby, hadi, několik druhů dravých ptáků, supi a spousta všelijakých malých ptáků. Jednou jsem dokonce viděla u silnice ležet přejeté tele, jak to se tam dostalo je mi dodnes záhadou.
Nám zde naštěstí dosud jen jednou vběhla přímo pod kola křepelka a bohužel se jí už nedalo vyhnout. Možná by se člověk nedokázal vyhnout ani srnci, který vám vyskočí přímo před očima a k tomu ještě někde na dálnici plné aut. Slyšela jsem, že taková "bouračka" se srncem dokáže pořádně promáčknout auto a může mít i tragické následky nejen pro zvíře.
Ale spousta těchto obětí leží při cestách, které jsou celý den téměř prázdné a nechce se mi věřit, že např. takové želvě, kterou je vidět už dost z dálky, jak se pomalu loudá přes silnici se nedá včas vyhnout.
Když jsme byli nedávno na Floridě a jeli po "autoprázdné" silnici, vyrazil před námi z trávy malý aligátor. Manžel stačil bravůrně zamanévrovat a zvířeti se vyhnout. To se otočilo a okamžitě zmizelo zpět v trávě.
Tak tohle jsme zažili poprvé.
Aligátoři jsou zde stále dost běžní a já osobně bych se neodvážila jen tak hupsnout do nějaké neznámé řeky. Ve zdejších státních parcích, kde aligátorům (mají zakulacený "nos", krokodýl ho mášpičatý) velké nebezpečí nehrozí, můžete vidět jejich, často i několikametrová těla, rozložená u vody, a samice bedlivě hlídá své mladé, kteří zůstávají v její blízkosti první čtyři roky jejich života.
Proto bylo tak nezvyklé, zahlédnout malého aligátora samotného a k tomu ještě při silnici, kde blízkost vody ani nebyla vidět. Tenhle "capart" byl jen asi 30-40 cm dlouhý,ale mrstný jako úhoř.
Doufáme, že ho naše auto natolik vystrašilo, že si to namířil úplně opačným směrem a jestli se "zaběhl" své mámě, zase ji v pořádku našel.
Marie Crossette, USA
|
Daruji štěně špice
Daruji do dobrých rukou 6ti týdenní štěně psa - křížence špice bez p.p., krásný, černý s bílou náprsenkou. Kontakt: mob.: 0728-758218, nebo: 02/24353072 (záznamník).
|
Daruji štěně
Hodnému zájemci darují krásné štěňátko křížence Husky - černé s bílými znaky, holčička, po mámě. Píši do PET, protože vím, že tuto rubriku čtou pouze milovníci zvířat a jen takovému chci naši Berušku dát. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Eva
|
|
|
