| |
OSTNOKOŽCI
Mořští ježci (ježovky) a hvězdice
Už delší dobu mám doma fotografie mořských ježků a hvězdic, stále ale čekám na "inspiraci" napsat o nich nějaké zajímavé povídání. Moje znalosti o těchto živočiších jsou ale opravdu velmi minimální a vesměs "internetové". O jejich zařazení do správného kmene (ostnokožců) už velmi podrobně psala paní Gelnarová ve svém článku z 8.11.01 a já se necítím povolaná, něco více k tomu dodat.
Takže můj dnešní přispěvek je jen takový obrázkový, s fotografiemi, které jsem dělala už někdy v lednu.
Když jsem totiž loni psala o písečných dolarech, zmínila jsem se o tom, ze mám doma i sbírku mořských ježků. Chtěla jsem je tehdy také oscanovat a šla je hledat do "přehledného nepořádku" v naší garáži...
No ale znáte to, zrovna to co chcete, nemůžete za nic najít a jsem to po půlhodinovém hledání vzdala. Když jsme pak o pár měsíců později plánovali delší výlet k moři, řekla jsem si, že si nasbírám ježky nové, protože právě v zimním období jich je na pobřeží vždy dostatek.
Mořských ježků tam na písku leželo skutečně hodně, ale užasla jsem nad tou neuvěřitelnou spoustou naplavených mořských hvězdic. Jimi byl okraj pláže doslova poset, ležely jich tam tisíce v různých barvách a velikostech. Několik jsem si jich vybrala, nejprve je přímo na písku vyfotografovala a pak je opatrně naskládala do velkého sáčku (kdo by odolal, že?) s tím, že si je doma usuším. K nim jsem přidala i několik mořských ježků a velice zvláštní bílé, křehké a jakoby ze stlačeného písku postavené "ulity", o kterých nemám ponětí, jací žtivočichové v nich žijí, zřejmě nějací mrňaví krabi (paní Gelnarová nevíte to náhodou??).
Ale i těchto velmi zvláštních patvarů byly na pláži spousty. Měli jsme před sebou ještě jednu noc v motelu a celý druhý den jízdy domů. Když jsme ten večer zastavili k přenocování a otevřeli kufr auta, všichni ti mrtví mořští živočichové nás ovanuli vůní, která nás přiměla k úvaze, zda si je opravdu chceme nechat ještě celý další den "parfémovat" auto...
První rozhodnutí, odnést sáček do motelu a tam vše ve vaně propláchnout jsem rychle zamítla. Nejen proto, že jsem pochybovala, že by to odpomohlo té nepříjemné vůni, ale hlavně proto, že jsem měla obavy o ucpání vodního odtoku pískem. Tak jsem celý velký sáček – už za tmy - zavěsila přes noc na nejbližší větev stromu kus od zaparkovaného auta a doufala, že ho tam zase ráno najdu.
Jestli někdo během noci nebo brzy ráno do sáčku nahlédl (a přivoněl), zřejmě došel k názoru, že tento pich mu nestojí za to. Sáček jsem tedy ráno našla tam, kam jsme ho předešlý večer pověsila.
Ale zklamání na mně přesto čekalo.
Mořské hvězdice se totiž přes noc doslova rozpadly, všechny měly ulámané končetiny a byl na ně smutný pohled. Velmi nás to s manželem udivilo, neměli jsme tušení, že jsou tak křehké. Nezbylo, než je všechny vyhodit do nejbližšího odpadkového koše a domů jsem dovezla pouze dvě, které zůstaly celé.
Mořští ježci a ty prazvláštní ulity cestu "přežily", v pořádku jsem je dovezla domů a na slunci usušila. Ulity jsou ale po usušení také velice křehké a snadno se drolí.
Protože se všemi těmi mořskými "poklady", které si nosím domů stejně nakonec nevím, co dělat, naskládala jsem tyhle ulity do výběhu k želvám. Kdysi jsem jim tam jako dekoraci dala velký kus mořem vyplaveného a omletého dřeva a želvy ho s chutí oždibovaly. Řekla jsem si, že jim buď chutná to zvětralé dřevo, nebo v něm vsáklá mořská sůl a tak jsem jim dala tyhle prosolené ulity na smlsnutí.
Želvy, které se teprve nedávno probudily z přezimování, ale zatím o tento mořšký pamlsek neprojevily zájem. Protože jim ale i tato navršená "přírodní plastika" dělá ve výběhu docela parádu, nechám ji tam.
Marie Crossette, USA
|
Daruji štěně
Hodnému zájemci darují krásné štěňátko křížence Husky - černé s bílými znaky, holčička, po mámě. Píši do PET, protože vím, že tuto rubriku čtou pouze milovníci zvířat a jen takovému chci naši Berušku dát. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Eva
|
|
|
