Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.
Týden nato jsme si zajeli za mořskou zátoku Chesapeake Bay na jihovýchod Marylandu do přírodní rezervace Blackwater National Widlife Refuge. Jde o nádhernou přírodu. V návštěvním centru jsme si půjčili kvalitní dalekohled (stačilo tam ponechat jako zálohu řidičský? průkaz), takže jsme mohli pozorovat i vzdálené ptactvo a dravce. Jak to zde již v zimě je, všude byla obrovská množství kanadských hus. Zajeli jsme na vyhlídkový bod u vody, kde bychom mohli vidět bělohlavého orla.
Měli jsme štěstí (i když mezi námi se o této rezervaci tvrdí, že člověk musí být slepý, aby zde tohoto orla neviděl). Snesl se nízko nad nás, takže jsme jej velice dobře rozeznali i bez dalekohledu. Později stoupal po nebi vzhůru a pomocí dalekohledu jsme jej snadno sledovali. Jelikož tito mladí orli ještě nemají na hlavě bílé peří, viděli jsme jich pravděpodobně více, ale mladé nerozeznali. Rozhodně jsme však viděli i dravce jiné.
V Blackwater bývá v zimě přes 150 těchto orlů a návštěvník je může pozorovat na cestě jdoucí touto rezervací (Wildlife Drive). V prosinci zde začínají hnízdit na vysokých borovicích. Vejce kladou koncem února. Pokud nejsou rušeni, vrací se každoročně na své hnízdo. V roce 1997 zde hnízdilo 14 orlích párů, kteří vyvedli 24 mladých.
Zážitek z této návštěvy byl mocný. Nejen orli, ale i mnohé vodní ptactvo a hlavně pak husy. Na jednom místě jsme poblíž stovek kanadských hus uviděli v trávě čtyři velké ptáky. Tmavohnědí až černí s červenými zobáky. Byli to black vulture, což mi jedna rangerka jedoucí kolem potvrdila.
V prvním týdnu letošního roku jsme jeli od domu jen nedaleko. Navštívili jsme Black Hill Regional Park. Jakmile jsme vystoupili s auta, sdělil nám jeden pán s triedrem na krku, který již se svojí ženou odjížděl, že na druhé straně jezera sedí na stromě párek bělohlavých orlů. Šli jsme k jezeru a oba orly tam opravdu uviděli.
Jezero zde není příliš široké a oba orly s bílou hlavou bylo velice dobře vidět. Když po chvíli přišel jiný pán s manželkou a oba měli dalekohledy, měli jsme možnost se na ně podívat ještě lépe. Poté jsme se prošli kousek kolem jezera, vrátili se a orli tam stále seděli. Když jsme se vrátili na toto místo později, orli tam již nebyli.
Tímto však vše neskončilo. O týden později jsme v sobotu zajeli do rezervace Patuxent Research Refuge. Pár bělohlavých orlů, kteří zde kdesi hnízdí zde prý nebylo vidět již několik dní a tak nakonec těsně před odjezdem nám byli odměnou v ovzduší tři plachtící dravci, kteří se přiblížili až nad naše hlavy. Tmaví s bílými konci křídel. Podle všeho to byli black vultures. Prošli jsme zde Valey Trail, kde jsme viděli americký buk, na němž byl obrovský, jakoby na kmen nasazený "nádor". Stálo to za vyfotografování. V návštěvním centru jsme se také dozvěděli, že v létě je zde spousta kolibříků, kteří jsou velcí kolem pouhých 9 cm (Archilochus colubris, anglicky ruby-throated hummingbird).
drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka
Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Týden 
