PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Co nového v říši koček - ještě s Mickou (Ivana Jirková)

29.7. BROUCI
Nebezpečná krása brouků (Lumír O.Hanuš)

25.7. MOTÝLI
Babočka (Ivana Jirková)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001 a 2002

BROUCI
Nebezpečná krása brouků

S možností fotografovat drobnější objekty se logicky zvýšil můj zájem o fotografování drobnějších tvorů nežli je slon. Docela logicky se staly velkými objekty i kočky a psi a musel jsem pohlédnout na okolní svět ještě drobnohledněji. Tak jsem zakotvil u mravenců, much, brouků, motýlů a jiné drobné havěti.

Jdete-li travou, skalami či po prašné cestě, moc si brouků nevšímáte. Sem tam nějakého zahlédnete, ale pokud není výjimečný, moc pozornosti mu nevěnujete. Zcela jiné je to s obrázky v knihách. Tito drobní tvorové tam jsou zvětšeni a tak můžete obdivovat jejich krásu. A což teprve, když si takového brouka vyfotografujete kvalitně sami. Doma jej začnete obdivovat a nalézáte nečekané.

Najednou vidíte, že brouk Pytlík není žádný výmysl, ale že brouk s tykadly z kuliček opravdu existuje. Máte hmatatelné důkazy a přináší vám to obrovskou radost, i když nejste entomologové. Náhle běháte s vyplazeným jazykem za mravenci a začínáte se podivovat, že mravenců je všude dostatek, ale chytrý a pilný Ferda mravenec ani jeden.

Najednou chcete take sbírat brouky, ale jen ty pěkné, takzvaně fotogenické. Můj náhlý výron sběratelské vášně naštěstí nebude ochuzovat přírodu, doma se mi nebudou množit krabice s brouky a výstavní kousky z mé sbírky budou nerušeně pokračovat svoji pouť přírodou - ano, nebudu se vrhat s výkřikem na brouka a cpát jej do lahvičky s tekutinou, která jej připraví o život.

Místo do lahvičky či krabičky od sirek (pro ty náročnější od zápalek) jsem začal brouky a všelikou tu drobnou havět cpát do objektivu fotoaparátu a doma je řadit, třídit a poznávat. Nejsem odborník a tak všeliké tyto drobné tvory buďto podle obrázku jednoznačně poznám nebo je alespoň zařadím, kam patří. Ti, které jsem nerozeznal, dostávají ode mne jména jako brouk, brouček, motýl, motýlek, kobylka a podobně.

Docela mne to uspokojuje (i když po pravdě bych rád věděl jméno pravé). Život dostává zcela jiné dimenze. Nechává mne klidným, že občas si v článku vypomůžu cizím snímkem z Internetu (někdy požádám o povolení autora a jindy mne to ani nenapadne, což přiznávám, že není ode mne pěkné) a na druhé straně se mi začíná zvedat krevní tlak při představě, že by si někdo můj vydařený snímek chtěl stáhnout a bez jakýchkoliv okolků jej použít ve svém článku. Na takového vykuka vyzraji - pěkně si dám dole svoje jméno a autorizaci (© Copyright Lumír Hanuš) a ať se někdo pokusí můj obrázek použít jinde.

Nemá šanci, mám jej podepsaný - moje jméno je tam jako vrata (pokud jej již neodstřihnul či nenechal zmizet jiným způsobem, což při dnešní technice není žádný problem). Jen ať to zkusí - napíši mu, budu mu lát, hubovat a různě tak a podobně a možná i jinak. Ha, třeba je vykutálenej a napíše mi o povolení k použití snímku. Asi mně to zaskočí tak, jako to zaskočilo autory jiné, kterým jsem napsal já. V každém případě si i ten sebepodařenější snímek nezaložím doma do trezoru, nýbrž s ním půjdu na trh.

Opublikuji to zde a podělím se se čtenáři o tu radost z krásy.

Vím, není to ono. Přece jenom vidět tu drobnou havět ve skutečnosti je něco zcela jiné nežli na snímku. V přírodě jsem však broučka viděl a ta krásná chvíle pominula. Doma se k ní při pohledu na snímek mohu vracet věčně (nebo alespoň do té doby, nežli mne popadne jiná sběratelská vášeň).

Na druhé straně se vám mohu přiznat, že vyfotografovat takového brouka není jenom tak.

Za prvé to chce štěstí - abyste mohli brouka vyfotografovat, musíte jej najít, uvidět jej. Pochopitelně nehledáte brouka konkretního. V Izraeli to není tak, že vidíte brouka kdekoliv. Můžete chodit celý den a nenarazíte ani na jednoho - to s mravenci je to tu jednodušší.

Za druhé to chce trpělivost. Brouk si sedí proti slunci tak, že ta jeho pěkná strana je (ne)osvětlena nevhodně. Zde jsou dvě možnosti - brouk není jedovatý a nekouše, takže se o pokusíte změnit jeho směr nebo jej přenést na jinou rostlinku. Brouk vám při tomto pokusu uteče nebo uletí, takže máte po žížalkách a musíte hledat znovu (třebas i několik dní). Pokud vše vyšlo, vyfotografujete pár snímků a doma pak zjistíte, že to není ono. Takže kdo to chce zkusit, doporučuji vypráskat celý film (či celou pamět digitálu) - naděje na pěkný snímek je větší.

Fotografoval jsem tak brouky, kterých jsem viděl na jediném místě a nikde jinde pouhé čtyři kusy. Chtěl jsem vylepšit snímek a tak jsem jel na místo vzdálené od Jeruzaléma přes 20 km ještě jednou a nenašel ani jednoho. Tak to šlo ještě několikrát. Nakonec jsem objevil jednoho, ale bylo už k večeru a tak přece jen nejlepší byl snímek z prvního fotografování. Co z toho plyne - nenechat se odradit, stale chodit s fotoaparátem a být velice trpělivý. Když je na focení ideální počasí, není brouk.

Příště je brouk, ale zase vítr fouká tak silně, že se s ním rostlinka kýve a snímek není ostrý. Z vlastní zkušenosti vám mohu sdělit, že v takovém případě je opravdu snažší fotografovat slona - tady problem větru zcela odpadá. Dneska, když vidím vydařený snímek, vím, že to nebylo zadarmo a že jeho autor tomu věnoval spoustu času.

Případný honorář tomu věnovaný čas nevyváží a tak člověk musí být fanda a dělat to s nadšením. Já to dělám nezištně, což je nejlepší. Pokud to děláte za peníze (alespoň já si to myslím), věnujete tomu jen úměrnou spoustu času, neboť jedním snímkem se neuživíte.

Za třetí to chce opatrnost. Ke každému brouku přistupujte tak, jako by byl smrtelně jedovatý. Právě na takového brouka jsem tady narazil a když jsem ho identifikoval, byl jsem rád, že jsem ho v dlani nehýčkal a nepřenášel ve dvou prstech na fotogeničtější místo. Vlastně jsem to neudělal proto, že v okolí nebyla voda a každý brouk něco, byť i neškodné, vylučuje a neměl bych si kde umýt ruce. Tu opatrnost bych ještě rozšířil - snažte se fotografovat okamžitě a teprve potom se snažte udělat snímek co nejlepší.

Je docela možné, že brouk či jiný hmyz vám uletí, uteče, uskáče a tak dále (atd.) a tak podobně (atp.). Z toho plyne, že když uvidíte fotogenickou živou krásu, ještě není vyhráno. Vyhráno mám, až doma uvidím zdařilý snímek z přírody.

Tak to vidíte, chtěl jsem vám zde něco napsat o broucích v Izraeli a zatím dělám obecnou přednášku, jak máte brouky fotografovat :-/. No, snad mi to prominete. Abych to alespoň trochu kompenzoval, přikládám alespoň obrázky brouků, které se mi podařilo vyfotografovat, ale nepodařilo identifikovat. Jsou to dva různí brouci (každý dvakrát). Někdy je lepší udělat umělý stín, jindy fotografovat na slunci. Stín na jednom ze snímků vám napovídá, že jsem tohoto brouka fotografoval v podvečer.

A o těch broucích vám napíši příště!

Lumír Ondřej Hanuš, Jeruzalém, Israel

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Nalezená fenka - ovčačka, drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky