Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.
V Dumce si dnes přečtete: Blondýna - aneb strach z koček (Ivana Jirková)
15.10. HMYZ
Strach ze zvířat - hmyzí povídání (Jana Oščádalová)
10.10. CIKÁDY
Cikády (Lumír O.Hanuš)
Měla jsem dědu přírodovědce, a to ne ledajakého, objevil patnáct nových druhů po celém světě. Obratlovcům, ale zejména hmyzu věnoval celý život. První druh, který objevil v tehdejší Jugoslávii, patřil právě do hmyzí říše, byl to pavouk a pojmenoval ho po babičce „Lola insularis“ (Lola ostrovní). Krásná babička Lola si pak hbitě nechala vyrobit pohlednice s tímto nepřitažlivým chlupatým tvorem a rozesílala je rodině i známým místo přání k narozeninám :-).
Byla jsem dědova první vnučka, proto na mě náležitě trpěl, jinak řečeno – zařadil mě mezi své oblíbené obratlovce. Patřičně jsem si svého předka vážila a nechtěla jsem ho zklamat, a tak jsem se mu snažila zatajit, že jsem se narodila postižená. Samozřejmě postižená z jeho hlediska, avšak o to závažněji a nepochopitelněji. Nemám ráda hmyz – ten malý – a bojím se hmyzu – těch poněkud větších exemplářů.
Jednou k nám přijel děda na návštěvu. Bylo teplé léto, proto jsme měli otevřená okna. Seděli jsme, příjemně se bavili, i dobrého vína popili, proto se děda zdržel. Začalo se stmívat a já dostávala husí kůži při pohledu na rozsvícená světla a otevřená okna, což je situace, kdy si člověk přímo říká o nezvané hosty. Dlouho na sebe nedal čekat zvlášť neoblíbený zástupce hmyzí říše – tiplice. Třepotala se pod stropem, vybírala si, kde by se usadila, a já se usilovně snažila nedat před dědou najevo, co se ve mně odehrává.
Jenže to nebylo tak snadné. Děda byl nesmírně bystrý a všímavý, stačil mu jediný pohled a hned věděl, která bije. Usmál se a povídá mi: „Fuj, ta je ale ošklivá, co?“ Já nesměle pípla, že je. „No vidíš,“ odpověděl děda, „a ona si tady sedí na stěně, kouká na tebe a myslí si přesně totéž – fuj, ta je ale ošklivá.“ Určitě měl pravdu, nevím co pěkného by na mně taková tiplice viděla. Hmyz jsem si sice neoblíbila, přesto mi neuniklo dědovo poučení, že se člověk má na všechno podívat také očima toho druhého, byť jsou facetové.
Dnes už naštěstí za mě starosti s hmyzem v domácnosti zdatně řeší naše Tači. Pro ni zásada „nech brouka žít“ rozhodně neplatí. Je udatná hmyzolovka, nejvíc jí chutnají můry a takoví malí zelení broučci. Když rozsvítíme světla, Tači okamžitě spolehlivě pokoj vyčistí. Jenom zlatoočka ušetří, nejspíš ví, že přinášejí peníze do rodiny, tak aby bylo dost na paštičky, rybičky a mlsky.
Jana Oščádalová
P.S.K povídání o hmyzu jsem si dovolil přidat fotku "našeho" pavouka, který bydlel (a možná ještě bydlí) za našim oknem v kuchyni - přes občasné hlasité protesty Dumky, která na něj naštěstí nedosáhla. Barunka o něm říká, že je to můj kamarád :-), protože mu občas přilepším nějakou mouchou...Ferda
Jsem šestiletá fenka Zorina,
ze tří čtvrtin německá ovčačka, menšího vzrůstu. Jsem hodná a poslušná, hlídala jsem dům, ale zemřel mi pán :-( a sama být nemohu. Hledám nový domov - nejlépe někde v domku se zahradou. Pokud máte zájem mě adoptovat, zavolejte, prosím, na pražské telefonní číslo 241741666 nebo na mobil 723952991 - Záviškovi.
Nalezená fenka - ovčačka,
drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka
Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Při četbě 
