PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi. 
V Dumce si dnes přečtete:  Noční trable (Vendula)
 
23.10. JEDOVATKY
Krásná pavoučice - Eliška (George Švehla)
22.10. PAVOUCI
Překvapivé leknutí - strach ze zvířat (Magda)
Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001 a 2002

JEDOVATKY
Krásná pavoučice - Eliška

Jak jsem se už nedávno zmínil, tak v Austrálii žije spousta všelijaké jedovaté havěti. Vyskytuje se všude a je moudré o ní něco vědět a prozíravé se jí vyhýbat. To ovšem platí pro normální lidi a ne takového cvoka jako jsem já.

Protože už přes třicet let bydlíme v těsné blízkosti buše, tak jsme s jeho jedovatými obyvateli přišli nejednou do styku. Snad nejpočetnější jsou pavouci a z nich snad ten nejznámější, Redback spider, čili pavouk s červenou prdelkou, který slyne jménem Latrodectus hasselti. Patří mezi "černé vdovy". Z těchto je lidem nebezpečná pouze samička a dá se najít snad v každém obydlí.
Červená vdova - jinak pavouk s červenou prdelkou - Redback Spider (13 kB)
V dobách, kdy zahrádky rodinných domků zdobily tak zvané "thunder boxes", čili kadibudky, tak tyto bývaly nejoblíbenějším obydlím těchto výtečníků. Jinak ovšem nepohrdnou jakýmkoliv tmavým a suchým místem. Ať to už je haraburdí kolem domku a nebo kdejaká bouda, garáž a nebo i stará bota. Proto je radno boty před obutím vytřepat a prohlédnout.
Je to pavouk neveliký, tělo má kolem deseti milimetrů dlouhé. Tento pavouk udělal takový dojem na kapelu Greenhorns, že po své návštěvě země klokanů na něj složili písničku, "Redback pod prkýnkem hajzlíku" kterou jistě mnozí dobře znáte.
Už to je aspoň 25 let. To jsme měli mimo našich kluků Petra a Martina i jezevčíka Waldemara a dvě andulky. Protože nás bylo furt jaxi málo, tak jsem si pořídil další "pet" :-).
V garáži a na zahradě se hojně vyskytovali pěkní černí pavouci s červenou prdelkou. Redback spiders. Blízcí příbuzní černé vdovy a stejně jedovatí. Jeden pěkný exemplář jsem si odchytil do půllitrovky od medu, nadělal do víka nějakou tu díru aby měla holka čerstvej luft a začal se školit na lapače živých much.
Dostala jméno Elizabeth. To po naší královně. Že to je samička jsem věděl podle velikosti. Samečci dorůstají jen 3 mm a stejně po manželských radovánkách hynou, obvykle v náručí svého protějšku. Zato samičky rostou a sílí, nabývají na velikosti a na kráse. To ovšem chce a lot of TLC (tender loving care). Nejen pravidelný přísun čerstvých, živých a šťavnatých much, ale i pravidelné procházky...
Samička pavouka Redback číhá ve své pavučinové pasti na oběti (22 kB)
Vždycky jsem si počkal až si ve sklenici chytí čerstvou mouchu, zabalí ji do pavučiny a pořadně se nadlabe. Bylo zajímavé pozorovat kterak se Eliška na vhozenou mouchu vrhá a střelhbitě ovíjí pavučinou, aby ji zabila a pak dokonale vysála. Potom nebyla tak divoká a rychlá.
Vysypal jsem ji ze sklenice na stůl v kuchyni a milá Eliška se proháněla jako po execírplacu. Taky jsem si ji fotil makroobjektivem. Byla to zajímavá operace. Na list čistého bílého papíru jsem si nakreslil čtvereček, pak nachystal Olympus na stativ, blesk a všecko zaostřil a připravil na ten čtvereček.
Pak vypukla ta správná zábava. Přimět pádící Elišku aby mazala právě přes ten čtvereček a ve vhodný okamžik stisknout spoušť. Povedlo se, a tak mám pár pěkných portrétů na památku.
Ovšem tyto Eliščiny procházky se nesetkávaly s přílišnými sympatiemi mé ženy Míly, která vehementně oponovala a poukazovala na naše malé děti, kterým se však to "divadlo" docela líbilo :-).
Elišce svědčilo a její černá barva nabývala krásného lesku, rudá prdelka zářila a Eliška tloustla. Jednoho rána se ve sklenici v pavučině objevila béžová kulička asi 1 cm v průměru. Bylo to hnízdečko upředené z pavučiny a v něm přes 200 vajíček. Stěny byly poloprůhledné a tak i vajíčka bylo trochu vidět jak se při nahnutí sklenky přesýpají jako písek na pláži.
Samička pavouka Redback se svými potenciálními potomky - v každé kuličce je přes 200 vajíček (25 kB)
Pyšná matka seděla, nyní značně pohublá, nedaleko a hlídala si svoje potomky. Za nedlouho se v kuličce objevila dírka a v pavučině bylo jako naprášeno. Mláďata velikosti kovové špendlíkové hlavičky, průhledná a čilá.
Děti jsme však na svobodu nepustili a tak jak začala trochu sílit, netrvalo dlouho a zdatnější jedinci začali s chutí požírat sourozence a zanedlouho jim v tom pomáhala i sama maminka. Takže samou láskou žrala svoje vlastní děti a tak si Eliška zpestřovala jídelníček až je nakonec slupla do jednoho.
To se do roka ještě 5x opakovalo, páří se jen jedenkrát za život, spermijky si schová a je pak už nafurt plodná.
Potom Eliška odešla k předkům.
Následovala Elizabeth The II a Elizabeth The III. Pak jsme se milé společnosti osminohých kamarádek vzdali. Za tu dobu jsme se s mojí ženou Mílou naučili dost zručně chytat mouchy a hlavně nahlédli do života černé vdovy.
Statistiky a moudré knihy nám říkají, že tyto pavoučice mají na svědomí nejméně tucet Australanů jen za první polovinu minulého století. Nyní se v celé Austrálii odhaduje počet kousnutí touto pavoučicí na 600 do roka. Ke smrtím nedochází, protože od roku 1956 se používá sérum proti tomuto velice účinnému avšak pomalu působícímu neurotoxinu (Alpha-latrotoxinu), které je možno podat i několik hodin po kousnutí.
Po počátečním kousnutí, které je bolestivé asi jako bodnutí včely, následuje progresivní nárůst bolesti, zčervenání lokality s následným otokem. Dále se pak bolesti šíří do vzdálených částí těla a vnitřností. Pokročilejší příznaky jsou třesavka, špatná koordinace, zrychlený tep a zvýšený tlak krve.
Takže jestli někdy někdo zabloudíte ke klokanům a budete se pohybovat v přírodě, tak nezapomeňte vždy ráno před obutím obuv vevnitř řádně prohlédnout. A nejen obuv.

George Švehla, Austrálie, 15/9/2002          

Jsem šestiletá fenka Zorina,
ze tří čtvrtin německá ovčačka, menšího vzrůstu. Jsem hodná a poslušná, hlídala jsem dům, ale zemřel mi pán :-( a sama být nemohu. Hledám nový domov - nejlépe někde v domku se zahradou. Pokud máte zájem mě adoptovat, zavolejte, prosím, na pražské telefonní číslo 241741666 nebo na mobil 723952991 - Záviškovi.

Nalezená fenka - ovčačka,
drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka

 

  
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata