PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: O kocourkovi, který je a není náš (Jana Šnebergrová)

14.1. PSI
Výšlap do údolí potoka Glenbrook (George Švehla)

9.1. PŘÍRODA
Procházka parkem (Marie Crossette)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

PSI
Výšlap do údolí potoka Glenbrook

Protože v bezprostředním okolí našeho bydliště máme už s Ferdou všechna hluboká údolí, bušem zarostlé svahy a hřebeny, ba dokonce i skalnaté útesy prošmejděné do nekonečna, tak jsme se jednoho dne brzy po ránu vydali autem k trochu vzdálenějšímu údolí potoka Glenbrook. Je to nedaleko, v blízkosti sousední osady jménem - jak jinak - Glenbrook.

Asi 5 minut jízdy autem, které jsme nechali zaparkované v ulici a bušem i po útesech jsme slezli do hlubokého a divokého údolí k potoku. Ferďas byl ve svém živlu, nasával bušové pachy a po skalách hopsal jako kamzík. Asi se divil proč to páníčkovi tak dlouho trvá, ale já už pěkných pár let po skalách nehopsám, avšak obezřetně slézám a nebo lezu nahoru :-).

K potoku jsme slezli asi za 15 minut. Voda byla po nedávné bouřce trochu zakalená ale jinak přívětivá, ba ani studená nebyla. Vábila však především Ferdu. Už také tím, že koryto a břehy potoka jsou pokryty jemným písečkem co oderodoval z okolních pískovcových útesů.

Písek a voda to je Ferdova doména.

Dováděl jako pominutý, do vody občas strčil celou hlavu a čuměl pod hladinu. Co tam bylo tak atraktivní mě nesdělil, ale během tříhodinové cesty to opakoval ještě mnohokrát. Abych snad nepřeháněl. Kolem potoka jsme nešli po žádné cestě, ale lezli po balvanech, prodírali se hustým křovím, brodili se pískem i vodou.

Je zde divočina a v té se jak Ferda, tak i já cítíme VELMI dobře. Počasí jako z reklamní brožury a obloha modrá až do naprostého ztopoření. Za každým ohybem potoka se otvíral jiný pohled. Krásné útesy fantasticky zbarvené a zdobené erozí se zrcadlily v hlubokých tůních a okolní ptactvo hulákalo z plných plic.

Ne nebyl to libý ptačí zpěv, ale krákání havranů, řvaní strak a nesčetných papoušků. Mela jak v židovské škole :-). Ferďas si občas zaplaval a někdy zase nedobrovolně zahučel do vody, když si skok blbě vypočítal a nebo když se odrazil v písku a ten mu pod nohama uhnul.

Jistě mu to nevadilo, protože i přesto že je teprve jaro, tak bylo kolem 30°C a na sluníčku hic jak v pekle. Ferďas si málem šlapal na jazyk, jak se chladil. Jazyk zastrčil až doma, kde se rozplácl na dlaždicích pod schody. On velmi dobře ví kde je v domku nechladněji a tak si hověl mezi basami s pivem, břich přitlačený na chladivé dlaždice.

Tak Ferda dohopsal a já se dosápal k tůni jménem "Kačení Díra". Nejmenuje se tak nadarmo. Divoké kačeny tam jsou skoro furt. Tato má zajímavou historii, která je dokonce čitelná v dnešním buši.

Když se v předminulém a minulém století do Modrých hor za velkého supění sápaly parní lokomotivy, tak při zdolávání výškového rozdílu od řeky Nepean do Glenbrooku, který činí 250 metrů, spotřebovaly všecku vodu a bylo je třeba napojit. Nebylo však z čeho, na hřebenech řeky netečou.

A tak za pomocí trestanců byla v Glenbrooku vybudována "Glenbrook Lagoon", jakýsi rybník s hrází, po které teď vede úzká silnička. Z tohoto rybníku bez ryb se voda pumpovala do stanice, kde se jímala v óbrovské litinové nádrži na sloupech, ze které se pak napájely lokomotivy. A do Glenbrook Lagoon s zase pumpovala voda právě z Kačení Díry (Duck Hole). Tam, kousek od břehu byla nainstalovaná mocná pumpa, poháněná parní lokomobilou.

Tlakové potrubí pak vedlo 4 km daleko a přes 200 metrů vysoko, aby se vyprázdnilo do zmíněné laguny. Trestanci vybudovali bušem a strmým svahem slušnou cestu, po které se na místo pumpy a parostroje nejdříve dopravily ony samy a pak se tudy na dvoukolkách taženými koníky dopravovalo kvalitní černé kamenné uhlí, kterého tu je všude pod zemí habaděj ještě na dalších 500 let.

Poslední, nejstrmější úsek, asi 60 metrů nad potokem jsou skalní útesy a tak zde byl vybudován jakýsi skluz a uhlí se po něm sypalo rovnou k parostroji. No a právě betonové základy pumpy a parostroje, včetně pár fůrek zmíněného uhlí je stále v těchto místech k vidění. Cesta už je však velice zničená erozí a zarostlá keři a stromy. Opěrné, trestanci stavěné zdi, jsou však ještě dobře patrné.

A tak jsme se řádně procvičeni a hladoví vrátili domů právě na oběd, který nám znamenitě chutnal.

George Švehla, Austrálie, 21/10/2002

Nabízíme štěnata, vhodná ke hlídání, k domku na zahradu, narozena 28. srpna 2002
Matka: německý ovčák (Cora); Otec: vlčí špic (Rex)
Pejsci: corexové (3 holčičky a 7 chlapečků) - jsou roztomilí - viz povídání s fotkama v PET.
Případné další informace na tel. 603515469 nebo e-mail: spkfig@sps-karvina.cz
Neuhlídali jsme je a teď máme velké starosti :-/. Nechcete mne Budu dobrý a spolehlivý kamarád! (12 kB)

Jsem šestiletá fenka Zorina, ze tří čtvrtin německá ovčačka, menšího vzrůstu. Jsem hodná a poslušná, hlídala jsem dům, ale zemřel mi pán :-( a sama být nemohu. Hledám nový domov - nejlépe někde v domku se zahradou. Pokud máte zájem mě adoptovat, zavolejte, prosím, na pražské telefonní číslo 241741666 nebo na mobil 723952991 - Záviškovi.

Nalezená fenka - ovčačka, drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky