DRAVCI
Kudlanka
Začátek vyprávění o dravci v říši hmyzu vyšel včera.
Když jsme letos v únoru jeli okolo, opět jsme se v této zahradě zastavili. Byla zima a tak vonné rostliny v tuto dobu nevoněly. Na keři myrty nás přesto čekalo milé překvapení. Velký, zelený hmyz. Nezaváhal jsem ani na okamžik. Vždyť je to kudlanka! Dosud jsem ji viděl jen na obrázcích. Je to populární tvor, který je často leckde zobrazován.
Našel jsem ji na řadě známek z celého světa. Ani je zde všechny nemohu ukázat, ale je mezi nimi i známka česká. Tvar i pohyb byl jako z popisu. Hlava zploštělá, zhruba trojúhelníkovitého obrysu, velké složené oči (dravci), typické ústní ústrojí kousací, tykadla tenká, mnohočlánková.
První pár noh - silné kosti stehenní, ventrálně s trny, kosti holenní také ventrálně s trny, stehna a holeně se proti sobě zavírají. Druhý a třetí pár nohou - štíhlé a kráčivé. Přední křídla jsou úzká, zadní široká, membranósní, s velkým análním lalokem, v klidu vějířovitě složeným, s bohatou žilnatinou. Břicho má jedenáctičlánkové a zploštělé. Sluchové orgány nemá vyvinuté.
Tato kudlanka se jmenuje Sphodromantis viridis a je to nejběžnější a nejznámější ze všech kudlanek. Její délka je 70 až 80 mm. Má přední nohy chápavé, zadní kráčivé. Kudlanky jsou dravci, kteří se zvolna pohybují po rostlinách, velice pohyblivu hlavou se rozhlíží na všechny strany, aby mohly do předních nohou uchopit svoji kořist.
Mohutnější a silnější samička prý často sežere i samečka - toto tvrzení je však přehnané a entomologové u ní kanibalizmus nezjistili. Také jsou často přeceňovány jejich letové schopnosti v souvislosti s jejich přeletem na nova stanoviště.
Drobnější samečci poletují v horkých dnech často a dobře, zvláště při vyhledávání samiček, na kratší vzdálenosti (výjimečně až 50 metrů). Mladé samičky při vyplašení uletí v horkých dnech 10 až 15 metrů. Jejich šíření přelétáváním na větší vzdálenosti je tudíž nepravděpodobné.
Šíření kudlanky nábožné výrazně umožňuje take její zajímavá biologie. Velmi významná a dokonce i entomologům málo známá je její schopnost parthenogenetického rozmnožování. Samička klade koncem léta a počátkem podzimu na kameny, suché větve i pevnější rostliny na chráněn?ch místech do kokonů průměrně 200 vajíček.
Pokud tato vajíčka byla oplozena samečkem, vyvíjí se z nich na jaře larvy samečků i samiček a jejich vývoj probíhá v sedmi stadiích. Z neoplozených vajíček se vyvíjejí jen larvy samiček a jejich vývoj probíhá v šesti stadiích. Jistě zajímavá schopnost, která je velice důležitá pro zachování rodu.
Jediným evropským druhem je Mantis religiosa - kudlanka nábožná. U nás se vyskytuje na jižní Moravě. V Čechách byla pozorována pouze v okolí Majdalény u Třeboně. Byla pozorována dokonce až v okolí Brna. Já sám jsem ji u nás nikdy nespatřil a toto bylo moje první setkání s touto "tajemnou" bytostí.
Lumír Ondřej Hanuš, Jerusalem, Israel
Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
Ztratil se BART,
v sobotu 8.2.2003 - německý ovčák, černý, dlouhosrstý v ZÁLEZLICÍCH, ident.známka č.42, chip 0985100005698512. Jakékoliv zprávy prosíme na tel. 606174722 nebo na Vladislav.Soukup@tiscali.cz
|
Nabízíme štěnata,
vhodná ke hlídání, k domku na zahradu, narozena 28. srpna 2002
Matka: německý ovčák (Cora); Otec: vlčí špic (Rex)
Pejsci: corexové (3 holčičky a 7 chlapečků) - jsou roztomilí - viz povídání s fotkama v PET.
Případné další informace na tel. 603515469 nebo e-mail: spkfig@sps-karvina.cz
Neuhlídali jsme je a teď máme velké starosti :-/.
|