Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.
Již u článku o amerických vážkách jsem se zmínil o tom, že patří k nejstaršímu hmyzu na zemi - létaly již v prvohorách nad karbonskými močály. Tehdejší vážky také patřily k největšímu hmyzu, jaký kdy na světě žil. Karbonské vážky mohly měřit v rozpětí křídel až 70 cm. Ale ani dnešní vážky nepatří mezi hmyzí "titěry" a jen málo druhů hmyzu je předčí svojí velikostí.
Šídlo modré (Aeshna cyanea) hned poznáme podle toho, že má na čele černou skvrnu podobnou písmenu T a na hrudi vpředu jsou dvě veliké široce vejčité žlutozelené skvrny. Dorůstá délky až 80 mm, má zelenou hruď a zeleně a modře skvrnitý zadeček. Není divu, že jsme je potkali právě zde. Rádo létá na lesních cestičkách , ale často také u vody. U stojatých vod je velmi hojné. Za letu je obratným lovcem.
Ve svém revíru ovšem nestrpí jiného příslušníka svého druhu. Patří mezi nejkrásnější vážky. Loví komáry, motýly, ovády a v podvečer i chrousty. Užitečný hmyz! S šídlem královským se dělí o titul vážky s největším rozpětím křídel. Oba druhy měří v rozpětí až 110 mm. Létá takřka všude, často daleko od vody, dokonce i ve městech a podél cest. Pokud si v zahradě založíme malou vodní nádrž, přiletí k němu mezi prvními.
Vážky patří též mezi nejobratnější letce. Jsou to totiž většinou dravci, kteří loví za letu. Jak jsem se zmínil již v předcházejícím článku, příroda je proto obdařila neobyčejnými letovými schopnostmi mohou pohybovat každým ze svých čtyř křídel samostatně, což jim umožňuje bleskurychle měnit směr letu nebo naopak stát ve vzduchu na místě. Mnohé patří také mezi nejrychlejší hmyzí letce, dosahují rychlosti až 100 km/hod., běžně se pohybují rychlostí 50 km/hod. Takže klobouk dolů! Vážka není žádné "béčko" :-).
Pronásledoval jsem modré šídlo se svým fotoaparátem, ale stale bylo v pohybu. Ano, často si sedlo, ovšem ne na dobu potřebnou ke snímku. Nakonec sedlo na strom a tam jsem je pro vás zvěčnil. Že nemá popisovanou barvu? Holt vše chce svůj čas.
Při tom pobíhání za šídlem modrým jsem narazil i na další vážky. Klid na snímek mi dala vážka tmavá (Sympetrum danae). Je svojí délkou 3 cm malá (rozpětí křídel 5 cm), ale take vás okouzlí. Bývá hojná zvláště na rašeliništích ve vyšších polohách.
Asi nejvděčnějším a pro mne nejkrásnějším objektem byla vážka rudá (Sympetrum sanguineum). Často se vyskytuje u malých a středních jezírek, někdy i v bažinách a na vlhkých loukách. Tělo má dlouhé sice jen čtyři centimetry (rozpětí křídel 6 cm), ale ta krása barev. Sameček je zbarvený světle červeně, samička bývá zbarvena hnědě (vzácněji take červeně).
Usedla na kmen stromu a zvolna po něm stoupala výše a výše. Potom přeletěla na zábradlí můstku u jezírka a tam jsme se navzájem prohlíželi "tvář proti tváři". Krása, nakonec posuďte sami. Tak to vidíte. Krása je doma přímo pod nosem a lidé ji často marně hledají po celém světě.
Lumír Hanuš, Luhačovice
Poznámka:Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
