PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:  Pokroky naší Beruše (Gábina Ivanco) / Kastrovat nebo nekastrovat? - prosba o radu (Alena Večeřová) / Pokus o radu (Ferda)
 
21.5. VÁŽKY
Vážky Judské pouště (Lumír O.Hanuš)
20.5. FRETKY
Megi na výletě (Ivana Jirková)
Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

VÁŽKY
Vážky Judské pouště

Pramen Ein Kelt, kde jsme se v horní křišťálové nádrži koupali (19 kB)

Loni na podzim jsme začali dělat tůry do Judské pouště. I když jsem tam kdysi hodně chodil ve vedrech v létě, v chladnějším počasí je to přece jen lepší. Nemusíte spěchat a výlet je příjemný.

Samozřejmě je třeba vybrat dny, kdy neprší. Když je totiž déšť, stávají se kaňony nebezpečnými a řada lidí již na to doplatila životem.
Skalní most kaňonu Wádí Kelt (11 kB)
Pro naši tůru jsme vybrali den opravdu vhodný a tak v pátek 22.listopadu 2002 jsme již v 5 hodin ráno ještě za tmy odjížděli s kamarády od našeho domu. V 5:45 hod. jsme se setkali na silnici v Judské poušti s dalšími kamarády a o pět minut později jsme dojeli k prameni Ein Fawar ve střední části Wádí Kelt uprostřed Judské pouště, kde jsme končili tůru před dvěma týdny.
Na jeden zátah se totiž celý kaňon udělat nedá. Vždy jsme šli jeden úsek a poté se vrátili tímtéž úsekem zpět k autu. Od pramene jsme v 6.10 za rozednívání vyrazili na túru k dolní části Wádí Kelt, k prameni Ein Kelt a odtud pokračovali podél akvaduktu (v řadě úseků tohoto akvaduktu jsou ryby) a poté řečištěm až do řeckého ortodoxního kláštera.
Došli jsme tam po čtyřech hodinách pohodlné chůze. Mnich, který mluvil výborně anglicky, nás po klášteře, který je na místě, kde žil podle Starého zákona prorok Eliáš, povodil a poté jsme se vydali na cestu zpět.
Nazelenalá samička Epalage fatime (12 kB) Nečekaně vyfotografovaná važka - fotil jsem tu cibulovinu a až doma jsem uviděl, že je na snímku zrovna nad rotlinou vážka (8 kB)
Nemohu se nezmínit o tom, že v klášteře bylo ve stínu 29 stupňů. Jaké bylo naše překvapení, když jsme vyšli z kláštera a kamarád, který nesl celou cestu poměrně velký batoh (mysleli jsme si, že je to z treningových důvodů), z něj vytáhl "ledničku", ve které měl pro každého půllitr vychlazeného piva v plechovce :-).
Milé překvapení!
Modrý sameček Epalage fatime (12 kB)
Osvěžili jsme se a poté jsme se vraceli mezi skalními stěnami kaňonu stejnou cestou až k prameni Ein Kelt, kde jsme se v křištálově čisté vodě se Sergejem a Natanem vykoupali. Druzí tři členové naší výpravy to nepovažovali v listopadu za vhodné :-/ (ovšem zatím to nemělo žádnou vadu a voda nás nádherně osvěžila).
Při té příležitosti jsem zpozoroval, že je tu poměrně dosti vážek (heberejsky šapirájim - dělí se na dvě velké skupiny, šapirijot s rozdílnými křídly a šafririjot se stejnými křídly). Usedávali na skálu podél tekoucí vody a tam jsem je také vyfotografoval.
Nebyly příliš velké, ale byly krásné. Mohu vám ukázat snímky tří z nich. První byla celá červená a heberejsky se jmenuje Admonit HaMidbar (což značí červená pouštní), Trithemis artherosa. Takto plně červený je sameček.
Červený sameček Trithemis artherosa (13 kB)
Další, které se mi podařily vyfotografovat byl pár vážek, jmenující se heberejsky Šafririt HaŠalpuchijot (to je v překladu vážka měchýřová), Epalage fatime. Sameček je modrý a samička nazelenalá. Opět jsem si potvrdil, jak bohatá je příroda Izraele na tvory i rostliny - kdekoliv.
Poté jsme přešli přes most říčku a šli po druhé straně kaňonu podél akvaduktu nahoře zpět. Až zcela v závěru jsme sešli opět do řečiště. Za necelé dvě hodinky jsme byli zpět u auta a spokojeni jeli domů.
Byl to vydařený výlet, který mohu každému svojí nádherou doporučit. Cestou narazíte na mnoho krás. Jednou z nich jsou skalní mosty. Je jen škoda, že dnes se tůra tímto kaňonem považuje za nebezpečnou (probíhá palestinská intifáda) a navíc se dnes nedá dojít z kláštera do oázy Jericho. Tento úsek jsem totiž v minulosti chodíval obvykle zcela sám nejraději.

Lumír Ondřej Hanuš, Jerusalem, Israel          

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

 

 
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata