PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Kočičí povídání 43 - část 1 (Mirka Červenková) / Bachova květová terapie a magnet na kočičí chlupy (Marie Crossette)

3.3.GOLANY
Příběh jednoho červnového dne (Lumír O.Hanuš)

2.3.PSI
Psí let (Pavel Steiner)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

GOLANY
Příběh jednoho červnového dne

Co je to jeden den? Zamysleli jste se někdy nad tím, co je to v lidském životě jeden den. Odpovědí může být mnoho - od nejaktivnějšího dne až po úplnou nudu. Tedy jak pro koho. Neznám slovo nudit se. Den je pro mne vždy krátký a proto se vždy snažím jej prožít plně...

Každý den je v našem životě cenný a každý den se může stát právě tím dnem, na který nikdy nezapomeneme. Mám samozřejmě na mysli kladnou stránku věci. Snažte se v každém dni zažít něco nevšedního, vzrušujícího, nezapomenutelného. Vše je jen a jen na vás. Kdo si váží času, určitě ví, co mám na mysli.

Pokud si odmyslím to, co jsem nemohl ovlivnit (výbuch v autobusu v Jeruzalémě 11.června 2003), byl to nádherný den. Vlastně se vše pokazilo až když všechny krásné věci byly zapsány do duše a morku kostí a cestou zpět do Jeruzaléma jsme uslyšeli tuto strašnou zprávu. Naštěstí jsem byl doma až ve 22 hod. a už ve tři ráno jsem odlétal s ženou do Atén a tak jsem "jaksi" tomuto černému dni unikl.

Ten den jsme ráno (část naší katedry a graduovaní studenti) vyjeli krásným údolím řeky Jordán směrem ke Galilejskému moři. Kdysi jsem tu jezdíval téměř každý konec týdne. Tentokrát to bylo po několika letech pauzy, kterou způsobila intifáda...

Vodopád Bazélet v údolí téhož jména (24 kB)

Cesta nám ubíhala vesele, zastavili jsme se až v Naharájim, abychom pojedli. Také smutné místo. Před několika lety tu několik školaček školního výletu ztratilo život ještě v křehkém míru s Jordánskem.

Byl tu nadmíru zajímavý strom s pěknými větvemi, na který by nedokázal vylézt ani ten nejšíkovnější kluk. Tvar stromu to umožnoval, ale kmen a větve poseté obrovskými trny nikoliv. A tak jsme po jordánské hranici uháněli dále, u Kineretu (= Galilejského moře) jsme odbočili doprava a jeli až k syrsko-jordánsko-izraelské hranici. Zde jsme začali stoupat na Golanské výšiny (vlastně je to jakási náhorní plošina, což vystihuje heberejský název Ramat Golan).

Krajina se změnila. V přírodě tu již bylo dosti sucho a tam, kde jsme narazili na nějaké vlhko, rostly oleandry. Vesele jsme ujížděli krásnou krajinou, až jsme dojeli ke svažujícímu se údolí. Hned za silnicí je vysoký skalní práh, kde spadá vodopád Bazélet (touto dobou již jen s mírným množstvím vody) do stejnojmenného údolí.

Větrné mlýny stačí zásobovat Golanské výšiny elektrickou energií (16 kB)

Prošli jsme se po horní části údolí. Vždy narazíte na nějakou krásu. Tou zde byly pěkně zbarvené lišejníky na kamenech. Vše dobarvoval létající hmyz. Na jedné latě květu jsem narazil na pěkného broučka. Pravděpodobně to byl puchýřník.

A zase jsme uháněli dále. To jsme se již blížili k starověkým sopkám Golan. Na jednom hřebenu "mlela" řada větrných mlýnů elektrickou energii, která stačí pro potřeby obyvatel Golan. Ještě chvíli a už jsme se kochaly krásným pohledem na dosud zasněžený hřeben Chermonu. To jsme již dojeli do samé blízkosti syrského města Kunejtra.

Pokračovali jsme dále, projeli drúzskou vesnicí a přijeli až k severní hranici, kde se tyčí dobře zachované ruiny Nimrodovy pevnosti. Odtud jsme již z Golan klesali dolů, projeli vesnicí Banias (novozákonní Caesarea Filipi) a uháněli k biblickému Danu. Je zde řeka Dan, jeden ze zdrojů Galilejského moře.

To byl vlastně hlavní cíl naší cesty. Hurá do plavek a plavba po řece začíná. Měli jsme gumové lodě pro čtyři či kanoe pro dvě osoby. Bylo notně veselo, neboť brzy jsme všichni pochopili, že naším cílem není projet daný úsek co nejrychleji, ale poškádlit druhé lodě :-). A tak nikdo z nás z této jízdy nevyšel suchý :-))), což ve stávajícím horku bylo velice příjemné.

Autobus nás dovezl k výchozímu bodu, převlékli jsme se do suchého. Ještě jsem stačil objevit pěkné vážky (o těch už jsem psal) a už jsme popojeli o kousek dál. Přímo na řece Dan je hospoda Dag-al-Dan (= Ryba na řece Dan).
Pstruzi v sádkách na řece Dan (8 kB)

Pstruzi, kteří se zde prohánějí v sádkách jsou po chvíli na vašem talíři. Mám tuto restauraci rád. V parném létě si můžete vybrat stůl přímo v řece. Vychutnáváte pstruha a místo něj se v řece chladí vaše nohy. Slastný pocit.

Tentokrát ještě takové vedro nebylo. Takže jsme jedli a rozhlíželi se kolem. Objevili jsme zde řadu krásných kohoutů. Někteří byli v bambusových houštinách, což mi připomnělo divoké kohouty na havajském ostrově Kaua'i.
Jsem to ale krasavec (18 kB)

Den už mezitím pokročil a tak jsme se vydali na cestu domů. V tzv. Galilejském prstu (území mezi Galilejským mořem a izraelskou hranicí) jsme ještě jednou zastavili. Je tu nedaleko silnice přirozené jezírko, kde kdysi bývali divocí buvoli. Zrovna jsem viděl v televizi, že je v Izraeli opět začínají pěstovat a z jejich mléka dělají velké kotouče sýru. Nežli takový sýr můžete ochutnat, zabere to od jeho vzniku po dozrátí celé dva roky!
Ani já nezůstávám pozadu (16 kB)

Ještě dnes vzpomínáme na katedře na tento krásný den a těšíme se, až zase příští rok uděláme podobný výlet.

Lumír Ondřej Hanuš, Jerusalem, Israel

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Zde kdysi bývali v Izraeli buvoli (18 kB)

Německý ovčák Kenny se ztratil 1.3 2004 se ztratil na sídlišti Beránek – Praha 12 německý ovčák slyšící na jméno Kenny, barva: černý se znaky, zvláštní znamení: vyholen nad ocasem – po operaci. Na sobě měl jednoduchý stahovací obojek, se žlutou oválnou známkou proti vzteklině. Jakékoliv informace 603299416. Děkuji, Klára

Nechybím vám? Odpočívám (9 kB) Jsem asi dvouletá fenka, kříženec pitbula a ridgebacka, klidná, hodná, velmi přátelská k lidem i k ostatním zvířátkům, kočky nevyjímaje - ozkoušeno při opakovaných návštěvách v útulku.
Ztratila jsem se - nebo mě někdo vyhnal? Co na tom záleží... Našli mě před časem na Mělníce, to jsem si při toulání vybrala nového páníčka a přidala se k němu, bylo to moc fajn. Do rodiny teď ale přibylo čerstvé miminko, navíc obýváme sídlištní byt, který takovému hafanovi, jako jsem já, k vydovádění prostě nestačí. Potřebuju dvorek, zahrádku. Nebo páníčka sportovce, který uvítá parťáka ke své denní dávce naběhaných kilometrů. A tak se ptám: nechybím vám? Tel. 487824371.

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky