| |
5.1.
Vánoce kočky Mícy (M.Dolanská)
Minule bylo:
4.1.
Vánoce s Dumkou I (Ferda)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998
|
Vánoce kočky Mícy
Kočky milují Vánoce a Míca není výjimkou. Kočičí Vánoce začínají 23. prosince, když se domů přinesou kapři. Míca mě vítala už ve dveřích a měla z té líbezné vůně oči vykulené až za ušima. Kapry i s igelitkou jsem uložila v kuchyni do dřezu a za chvíli se odtud začaly ozývat velmi podivné zvuky. Jistě si myslíte, že se na ně šla podívat zblízka jako na každé maso, které zůstane bez dozoru, ale tentokrát to byly zvuky úplně jiné. Kapři - ač odborně zabití - sebou velice házeli a igelitka tomu dodávala strašidelnou zvukovou kulisu. Chudák Míca! Tak se lekla, že proletěla předsíní, až vzala hlavou protější dveře do pokoje a poté se usadila v tmavém koutě čelem ke dveřím a vyděšeně zírala, kdy ji to děsné zvíře přijde sežrat. (Mimochodem jiné děsné zvíře řádilo v bytě před několika dny, prskalo pěnu na koberce a příšerně při tom řvalo - no uznejte, to by chudáka kočku přivedlo do blázince!) No, nakonec ale všechno dobře dopadlo a Míca se zase uklidnila.
Odpoledne přišly další zážitky: objevil se pravý a nefalšovaný stromeček a moc voněl, takže bylo třeba řádně si všechno očichat a zkusit, jak se po něm dá šplhat. Normálně máme na šplhání štafle, ale ty tak hezky nevoní. Taky je docela zábavné pinkat packou do ozdob, ale zdaleka se to nevyrovná drátěným háčkům na ozdoby. To je Mícinčina vášeň - drátek honí po podlaze jako myš, a když ho uloví, šikovně ho vezme do pusy, přinese ho a čeká, že jí bude hozen, aby mohla lovit dál. Občas přitom musí srolovat koberec, ale nevzdává se.
Vánoce jsou samozřejmě svátky plné pochoutek. Kromě smaženého kapra a později drůbežího masíčka je tu i voňavé cukroví, které se ovšem nepapá, ale pinká se s ním po koberci. Další každoroční pochoutku byste ovšem neuhodli - je to stříbro na stromeček! Míca ho do sebe souká jako nejvybranější lahůdku a nedá si ji vzít. Ze začátku nás pěkně vyděsila a snažili jsme se jí to různě rozmluvit a zakázat, ale marně. Očekávali jsme zauzlení střev a jiné hrůzy, ale kupodivu se nestalo nic, takže jsme se posléze uklidnili. Abych nezapomněla, báječně k tomu chutná voda z misky ve které je plovoucí svíčka. Asi je obzvlášť výživná...
Nakonec byla Míca ze všech těch zážitků tak unavená, že nadílku úplně zaspala a bílou myšku dostala až někdy před půlnocí, když nás přišla zkontrolovat. Tak skončil hlavní svátek a Míce se určitě zdálo něco moc krásného.
M.Dolanská
| |
