Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
23.4.
Kočičí napajedla (Gabriela Muhlbachová / Marie Crossette (USA) / Karolina)
22.4.
Máme kocourka Kvíka a kočičku Šerinku (Anna)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998

Kočičí napajedla

Dumka pije z umyvadla (12 kB)

Před chvílí jsem si přečetla další povídání o kočičce Dumce. Již nějakou dobu sleduji povídání nejen o Dumce, ale i o všech ostatních kočičkách. Protože již asi čtyři roky také chováme kočky, dávám k dobru také některé naše zkušenosti s nimi. Má maminka si již v důchodu před čtyřmi roky přinesla od sousedů koťátko - naši kočičku Micinku. Když vyrostla, kočička nám pořídila ještě jednoho kocourka Micánka, kterého jsme si zamilovali tak, že už nám zůstal. Dnes již je Micinka kastrovaná, takže nám domácí kočičinec nehrozí.

Kočičky žijí střídavě tady v Praze, přes léto na venkově. Pokud jsou kočičky zde v Praze, musí mít přirozeně neustálý přístup k vodě, ale nějakou dobu nám trvalo, než jsme zjistili, co jim vyhovuje. Když jsme dali Micince misku s vodou, nikdy se jí nedotkla, i kdyby byla voda sebečerstvější. Zato jsme zjistili, že nám začala chodit pít do kbelíku s vodou na zalévání květin. Než jsme definitivnš pochopili, že z misky pít nebude, i kdybychom ji prosili, několikrát kbelík převrhla. Tak jsme se poučili, že musí být vždy tak plný, aby jej udržela vlastní váha. Od Micinky se takto pít naučil i Micánek, takže dnes už bychom si nedovolili tu drzost dát jim pouze obyčejnou misku.
Dumka pije - zblízka (8 kB)
Pochopili jsme to tak, že chtějí mít k dispozici dostatečné množství vody a to podstatně více, než mohou spotřebovat. Je to trochu zvláštní, že při pití dávají přednost poloze na zadních nožkách, než aby ji pohodlně lízaly z misky na zemi, ale je to tak. Dokud byly kočičky malé, často se bavily i tak, že máchaly buď jednu nebo i obě přední packy ve vodě, pokud možno až po ramena. S oblibou cákaly vodu ven a sledovaly, co to s námi udělá. Nyní jsou to již obě dospělé kočičky a podobné hraní je zřejmě pod jejich důstojnost. Bílý dřez, umyvadlo, vana jsou kapitola sama pro sebe. Nejsem si jistá, zda se jim líbí barva nebo, jestli je to v teplém bytě příjemně chladí. V takovém prostoru, ktarý je obklopuje ze všech stran mohou cítit i chráněny.
Micinka si s oblibou lehá do vany, to mám pak vždycky strach, aby na ni při vyvařování pračka nevychrstla horkou vodu, takže se při praní snažím důsledně zavírat koupelnu. Prima hra je pro kočičky, když necháme chvilku téci vodu jen malým pramínkem. To do toho máchají packou a snaží se tu vodu chytit.
Možná, že by i Dumka ocenila pořádný desetilitrový kbelík plný vody, pokud ne, z umyvadla asi vždy bude pít ráda.
Gabriela Muhlbachová


Dodatek k "Dumcine napajedlu": Zkuste dat nadobu s vodou pro Dumku, nekam uplne jinam, nez ma misku se zradlem. Tohle mam vyzkousene od nasich kocek. Dixie ma sice jednu misku s vodou hned vedle zradla, ale skoro vubec z ni nepije, chodi pit z te, ktera je v jinem rohu kuchyne.Zda se, ze maji rady, kdyz jsou ty nadoby na vodu vetsi a hlubsi.

Dixie take rada pije z umyvadla v koupelne, dokonce dava prednost tomu, kdyz mirne tece z kohoutku a ona tu vodu "odlizuje" (ditto drez v kuchyni).
Marie Crossette (USA)
Dumka vyrváří v umyvadle dokonalé kruhy (8 kB) Ferdova poznámka: Jinak jsem taky zkoušel dát pít Dumce tak, aby olizovala vodu tekoucí z kohoutku, ale bohužel se to nepodařilo - Dumka se bojí vody a nemá ráda, když ta na ni cáká :-))). No nevím, třeba se to časem poddá.


Se zajmem jsem si precetla o nezvyklych zvycich jinych kocek. Az do ted, jsem si myslela, ze Gulas (muj kocour neuciteho veku) je nejen nejvetsi a nejchytrejsi (coz se rozumi samo sebou), ale i nejzvlastnejsi.

Taktez jsme prosli stadiem nabizeni mleka a vody. Mleka se ani netkl, zrejme vedel moc dobre, co by s nim ucinilo. Voda ho zase vubec nezajimala (ani se nenamahal prijit tak blizko, aby mohl ohrnout nos). Jednou jsem nechala na stole otevrenou konzervu s kukurici Bonduelle, presvedcena o tom, ze kocky zeleninu nezerou. Jo nezerou! Gulas si fikane namacel tlapku v nalevu a olizoval se az za usima. Jenomze pochybuji, ze by nalev z kukurice Bonduell jakykoliv veterinar doporucil...
A pak se mi jednou vnutil do koupelny, kdyz jsem si cistila zuby. Napred jen tak tlapkou honil praminek vody, pak podrobil fyzikalnimu vyzkumu odtok. Nakonec si v hlave srovnal, ze se jedna o tu nejcerstvejsi vodu, kterou muze dostat- a od te doby pije tekouci vodu primo z kohoutku.
Takze honba za cerstvou vodou je asi obecna kocici vlastnost (ale Gulas je stejne nejgenialnejsi, neb jde primo ke zdroji:-))).
Karolina