Moje kamarádka má kamaráda a želvičku. Protože jsou chudí, jak jen mohou být chudí studenti s vlastním bytem poblíž Divoké Šárky, nemají postel, ale jen takovou tu molitanovou matraci, co leží přímo na zemi a je možná lepší, než letiště s nebesy. To velmi rychle zjistila i želvička a na matraci stále vlézala, začež si vždy vysloužila tvrdý, leč spravedlivý trest - byla obrácena na zádíčka a spytovala (spitovala, zpytovala nebo zpitovala - opravdu netuším a pravidla jsou daleko...) svědomí. Protože želvička je zvířátko inteligentní, časem se naučila, co nesmí a bylo po konfliktech.