Bylo to před rokem, v červnu na dovolené na řeckém ostrově Korfu. Ten den byl divoký vítr, který hnal od moře na pláž směs vodní tříště a písku z blízkých útesů. Ale najednou s sebou přinesl i něco malého a černého, co rychle "po všech čtyřech" zalezlo pod nejbližší lehátko. Byla to mladá jiřička, která asi poprvé vylétla či vypadla z hnízda. Vzala jsem ji do rukou. Byla očividně v šoku, vůbec se nebránila a nehýbala. Co s ní? Všude kolem poletovala spousta racků ...

Strčila jsem ji do tenisky a při odchodu z pláže vzala s sebou do apartmánu. To už se trochu vzpamatovala a očividně chtěla spát někde v koutě. Tak jsem jí udělala hnízdečko a odešla na procházku. Když jsem se vrátila, ptáčátko nikde. Ale okno i dveře jsem přece pečlivě zavřela! Po dlouhém hledání jsem ji našla až na dně svého černého baťohu, který stál v koutě. Ona prostě nebyla spokojená, pokud nespala v něčem černém. Možná jí tato barva připomínala ztracený domov.