PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Jak je to s kočkama - rozdíl mezi tím když je člověk má doma nebo venku (Blanka K.)

7.12. PSI
Karambol (Pavel Steiner)

30.11. KYTIČKY
Orchis anatolica - orchideje 5 (Lumír O.Hanuš)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

PSI
Karambol

Jednoho krásného letního rána o dovolené na Lipně jsme vyrazili na výlet. Naložil jsem na střechu auta kola, dovnitř Janu a Indyho a vyjeli jsme přes Horní Planou do Nové Pece. Na jihovýchodním okraji osady jsem nechal auto a dál jsme pokračovali na kolech.

Indy běžel vedle kola po kraji silnice, Jana ho měla na vodítku. Dojeli jsme asi kilometr daleko na první křižovatku a pokračovali do mírného kopce směrem ke Schwarzenberskému kanálu. Původně jsme zamýšleli za křižovatkou pustit Indyho z vodítka, protože tady už platí zákaz vjezdu motorových vozidel. Jenže provoz chodců a hlavně cyklistů byl natolik hustý, že hrozilo nebezpečí úrazu.

Indy už sice v tomto ohledu dostal rozum :-) a na cyklisty neštěká, zato se však dokáže nečekaně připlést do cesty. Indy tedy musel zůstat i nadále na vodítku.

Vyšlápli jsme po asfaltce až ke kanálu a vydali se vlevo podél něj směrem na Zadní Zvonkovou. Tady byl ještě větší provoz. Ač jsme nejeli úplně pomalu, zezadu nás občas doháněli jednotlivci či malé skupinky cyklistů, kteří se ve svižném tempu snažili spolykat svou dávku kilometrů uprostřed šumavské přírody. Indy zase musel zůstat na vodítku.

Dojeli jsme až k opravenému kostelu v Zadní Zvonkové a tady jsme ho na chvilku pustili z vodítka. Odstavili jsme kola u vchodu na hřbitov, posadili k nim Indyho a chtěli jsme dojít až ke kostelu. Jenže Indymu se nechtělo zůstat na místě a po chvilce vyrazil za námi. Jelikož hrozilo znesvěcení některého hrobu případným psím podpisem, museli jsme Indyho opět připnout na vodítko.

Zůstal tedy nakonec u kol, ale projevoval svou nespokojenost pískáním, než jsme se k němu opět vrátili. Udělali jsme na místě pár fotek a vyrazili s kopce dolů k asfaltce.

Tady musel Indy zase na vodítko, neplatil tu už zákaz vjezdu a občas jsme potkávali auta. Jana jela pomalu při pravém okraji a samonavíjecí vodítko měla odjištěné, aby s Indym příliš neškubala. Indy běžel klidně vedle předního kola po krajnici...

Někde u Přední Zvonkové náhle zvedl čenich a zavětřil. Vzápětí vyrazil dopředu, přeběhl Janě těsně před předním kolem a zamířil na levou krajnici. Jana zareagovala téměř okamžitě, pravou rukou zablokovala vodítko a levou zamáčkla brzdu. Indy setrvačností ještě trošku vodítkem škubnul a stočil tak řídítka doleva.

Přední kolo se zablokovalo, zadní šlo do vzduchu a Jana absolvovala naplánovaný přemet přes řídítka s dopadem na tvrdý asfalt. Ještě, že zrovna nejelo kolem žádné auto. Jana si při tom pádu pořádně natáhla šlachu na levé ruce a o rám a řídítka vyrobila několik později krásně vybarvených razítek na různých částech těla...

Naštěstí si nic nezlomila a po chvíli jsme mohli pomalu pokračovat v cestě. Jenom Indyho jsem si musel vzít na starost já. Teď teprve jsem si sám vyzkoušel, že to vůbec není jednoduché jednou rukou řídit kolo a druhou psa. A pokud vás přitom ještě těsně míjejí auta, začíná to být sakra nebezpečné.

No, druhou polovinu výletu jsme nakonec zvládli a vrátili se přes Bližší Lhotu pomalu k autu bez dalšího karambolu. Přiznám se ale, že mě z toho bolely obě ruce.

Mohu tedy též díky vlastní zkušenosti veřejně prohlásit, že tento způsob venčení psa jeví se mi poněkud nešťastným :-/.

Pavel Steiner

Další povídání o Matějovi, Pifovi, Indim a kočce Sally najdete na stránkách Pavla Steinera.

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky