| |
19.2.
Dumka a sníh (Ferda)
18.2.
Mindice se ztratila! (D.Jarkovská)
Archiv kočičí rubriky
Kočka Dumka 1998
|
Dumka a sníh
Asi jste si všichni všimli - ať již osobně (pokud žijete v Čechách) či alespoň dle zpráv z Neviditelného psa, nastala v Praze sněhová kalamita a sníh vyrobil všude bílé čepice.
Dumku sněhové vločky fascinovaly - už když padaly, vrčela na ně přes sklo - asi v domnění, že je ve vzduchu spousta malých bílých mušek. Vydržela je z okna pozorovat velmi dlouho (já jsem Dumku tak dlouho pozorovat nevydržel, natož abych si zapamatoval, jak dlouho to bylo).
Dumka je pravda domácí kočička, takže ji ven nepouštíme, akorát občas uteče vchodovými dveřmi do mezipatra, když při cirkulaci osob v bytě nedáváme dostatečný pozor. Ale lodžie a balkón jsou natolik zabezpečeny, že ji občas dovolujeme se "venčit" (aby nedošlo k mýlce, venčí se zásadně do bedýnky).
No a stalo se, co se muselo stát - nabídli jsme Dumce procházku sněhem. Sedla si nejdříve na práh a přemýšlela, co se to stalo s balkónem, že je celý bílý. Pak se odvážila vyrazit na obhlídku terasy, ale už při prvním došlapu přední packou se zarazila, zatřepala packou a vrátila se zpět na práh a dal se opět do usilovného přemýšlení. Nakonec začala očichávat sníh a asi po minutě čichové konverzace chtěla své pozice vyklízet a stahnout se do bytu.
V tu dobu přišla naše chvíle. Beruška (moje žena) Dumku opatrně (i když podle) vynesla doprostřed terasy. Dumka navázala čichový kontakt, na chvíli strnula a pak se opatrně, zlehka našlapujíce, vydala na obhlídku svého teritoria.
V tu chvíli mi to taky zapálilo a já se vrhl pro fotoaparát..., no..., i když..., i když vlastně to bylo trošičku jinak - fotoaparát mi přinesla Beruška, mne by to napadlo až večer (a kdo ví jestli ne až ráno) :-)...
Dumka nevydržela na balkóně příliš dlouho - přece jen to bylo první setkání. Na balkóně po ní zbyly až do dalšího sněžení krásné kočičí stopy a tlapičky měla z té cesty celé studené.
Od té doby byla na balkóně několikrát - hlavně ráno, když snídáme. Taky sněhu už ubylo, takže se mu raději vyhýbá - nebudí v ní asi tu správnou důvěru, jako dlažky, na které je zvyklá od mala.
Příště až bude sněžit, zkusíme Dumce nabídnou vycházku, třeba se s těma bílíma muchama popere a já si snad nezapomenu foťák...
| |
