Kočičí hygiena - prosba o radu
Fanaticky miluju všechno, co aspoň trochu vypadá jako kočka. Smůla je, že ty mrchy
to rychle poznají a dobře ví, že si u nás doma mohou dělat skoro všechno. Snahy o
výchovu našich dvou potvor jsem zredukovala na "nesmíš!", popř. "fuj, jedeš",
protože je mi jasné, že jakmile za námi zapadnou dveře od bytu, tento se pro naše
miláčky stává lákavou a neprozkoumanou krajinou. Kromě toho nechci, aby se
kdokoliv kohokoliv v naší rodině bál.
Máme tříletého rezavého Mikyho s bílým bříškem, o velikosti menšího mastodonta, a tříměsíčního černobílého kocourka Čikouše (správně Čiko, ale nikdo mu tak neříká), který vedle seniora vypadá jako podvyživený komár na dlouhých nohách. Toho jsme si, my hlupáci naivní, pořídili, aby nebylo Mikymu přes den smutno a taky aby se navzájem unavili a pak neřádili v noci. Mazánci ovšem celý den tvrdě spí a sbírají síly na odpoledne, aby nás přivítali svěží a vyspalí dorůžova. Přesněji dozrzava.
No a pak celou noc organizují nálety na dveře od ložnice, protože se nudí a my se chceme trapně vyspat.
Abych se dostala k problému, který mě trápí. Miky má velmi zanesené uši mazem, ale nikdo si mu je netroufne vyčistit. Často se usilovně škrábe, až mu padají ven neestetické kousky a jsou dost cítit. Někdy se snažím navlhčit vatové tyčinky borovou vodou a trochu mu uši vymýt, ale vžydycky skončím podrápaná do krve a taky mám strach, aby neškubl prudce hlavou a abych mu neublížila. Nemáte někdo
osvědčený recept, jak provést tuto proceduru a nezmrzačit ani kočku ani sebe?
Bebitka
