Dotaz z/do BRNA Chtěla bych Vás poprosit o kontakt na dobrého brněnského kočičího doktora (pokud možno z Kr. Pole, Řečkovic), který je nejen odborník, ale je ochoten v případě potřeby kdykoli přijet i k nám. Máme doma od 19.9.99 barmskou kočičku Aničku a chtěla bych pro ni samozřejmě dobrou lékařskou péči, bohužel si však nejsem kvalitou brněnských vetrinářů na základě minulých zkušeností jista. Kamila Vaše odpovědi čeká Dumčí rubrika.

Dělím lidi na dva typy. Takzvané kočkoidní a psoidní. Samozřejmě jsou i jisté poddruhy, ale tyto dva jsou nejmarkantnější. Zatímco lidé psoidní vandrují dvakrát i víckrát denně se svými miláčky po sídlišti, lidé kočkoidní se jim se svými chlupatými koulemi obratně vyhýbají. Znám pár známých, kteří nespadají ani do jedné kategorie. To jsou většinou lidé z venkova, kde si na nějaké ťuťu-ňuňu s domácími zvířaty nehrají. Já osobně patřím do kategorie kočkoidní, ale kategorii psoidní se snažím respektovat.

Vždy když začnou psoidní vykládat, jak je kočka zlá a nevyzpytatelná potvora, jak roznáší všechny možné i nemožné nemoci, jak může člověka usmrtit tím, že ho v noci zalehne, tak se většinou snažím nezasahovat do rozhovoru, ale po delší době má zuby skřípající psýché nevydrží, a jme se dotyčného vehementně přesvědčovat o opaku. Výsledek je vždy stejný - naštvaná psoidní osoba je utvrzena, že nejenom kočky, ale i jejich páníčci by měli vyhynout a já odcházím/pokládám telefon/e-mail s pocitem, že si to kočky nezaslouží. Nejhorší verze lidí jsou ti, kteří žádné zvíře ještě nikdy nechovali. Nevědí totiž, jak nádherný vztah je možné se zvířetem mít. Tito lidé jsou všichni vcelku psoidní, protože přeci "maminko, já chci pejska...!". Ti mají kromě výše uvedených ještě argumenty typu: "zvíře se do bytu nehodí", "všude to pouští chlupy", "kdo se o to bude starat", "co když ti to vyškrábne oko" nebo "fuj, dyť se to tak hnusně lísá kolem nohou" (to cituji mou babičku). Ti lidé mi přijdou strašně hloupí. Láska kočky (když si ji umíte získat) je něco nádherného a stojí za to obětovat jedno dvě luxování týdně navíc. To, že vám vyskočí na klín a začne příst přeci znamená, že jste někdo výjimečný, že jste hodný člověk a že vás má ráda.

Zabořit nos do čistého měkkého kočičího kožíšku, slyšet jak začne příst z radosti nad vaším dotykem přináší do duše klid a mír. Problém u lidí psoidních je ten, že kočka se k cizím a před cizími lidmi chová úplně jinak, než k vám a oni proto vidí jen tu její stránku syčící, vrčící, unikající nebo lhostejnou. Když se mnou byla naše kočka Damián jednou v práci, kolegyně přivázala na provázek papír stylem mašlička. Damiánovi v tu dobu byly už 4 roky a nějaké to honění za "evidentně-jasně-viditelným-cizím-člověkem-třímajícím" papírem už bylo pod jeho důstojnost. Kolegyně vydržela 10 minut poskakovat po kanceláři, plížit se za křeslama a nadhazovat provázek s papírkem, zatímco Damián seděl uprostřed a s pohledem "no to ani náhodou.." si lízal packu. Uřícená a naštvaná kolegyně pak uraženě odešla z mé kanceláře s psoidní větou na rtech "Pitomá kočka, ani hrát si neumí.".