Kočičku, kterou můj přítel obdržel před dvěma měsíci, pojmenoval Ňouma. Proč právě Ňouma? Inu, kočička vážící necelých 50dg nám pořád někam zalézala, zapadávala a vůbec se nechovala s příslovečnou kočičí elegancí. Například v naší nerozlehlé kuchyňce, kde je polička se skleničkami až na zem se kotě plaveckou šipkou ocitlo v jednom tlustostěnném půllitru hlavou dolu a vyvalovala na nás očka přes vypouklinu na půllitru, která zvětšovala její hlavičku něž jakou měla normálně. A jiné objevování, které je u malého, rozverného koťátka obvyklé.

Při ranním vstupu do koupelny už je kočička přichystaná na umyvadle a vyčkává spuštění vody. Při rozespalém čištění zubů a oplachování kartáčku zjistíme, ze na kartáčku je čísi tlapka. Při výplachu dutiny ústní se střetneme u proudu vody s malým drsným jazýčkem a mokrým čumáčkem. Po ranní hygieně vytáhneme s umyvadla mokré, zapěněné kotě, které se právě snažilo odejít se špuntem od umyvadla. Po odebraní a zpětném uložení na umyvadlo, pozorujeme že kotě využívá chvilky naší nepozornosti a snaží se nám odpomoct od houbičky na obličej.

Při večerním mytí se ve sprše jako první ocitá kočička, po spuštění vody nás na okamžik opouští, co kdyby to náhodou nebyla její teplota vody. Po napuštění dna sprchy, které se dá zašpuntovat, se k nám opět vrací na průzkum vody, mýdla, žínky a jiných pro nás nezbytných „očistnych" pomůcek. Při vypouštění vody se sprchy se snaží kočička chytit vodu do tlapek, a nejraděj by odplavala odpadním potrubím na další kočičí průzkum. Její snaha protlačit odpadem alespoň hlavu je obdivuhodná. Někdy si pokládáme otázku jestli to není kočička křížená s vydrou. Kočičku k ničemu nenutíme, tyto vodní hrátky a dovednosti se nám prosím učí sama. Zatím ale jsou naší kočičce necelé čtyři měsíce, takže nelze dělat ukvapené závěry. Jak se bude vyvíjet její vztah k vodě dále, ukáže čas.

Andrea Kalfarová (text)
Jan Skořepa (foto)